Baja

V latině je doložen historický název města Francillo, v němčině se objevuje název Frankenstadt. Současný maďarský název se předpokládá bude tureckého původu, označoval v dobové osmanské turečtině býka.

Město se rozkládá na břehu Dunaje, 160 km jižně od Budapešti, na levém břehu. Do města zasahuje slepé rameno veletoku s názvem Sugovica. U ní se také nachází staré město s nejstaršími stavbami.

Lokalita současného města byla osídlena již v dávnověku. Od 6. století bylo osídleno Avary. První písemná zmínka o moderním sídle pochází z roku 1323. Vznik Baji jako souvisle osídleného sídla ve 12. století je široce přijímán již od počátku století dvacátého. Trvalé osídlení vzniklo původně v místě, kde byl možný přechod přes Dunaj. V roce 1474 daroval uherský král Matyáš Korvín město rodině Czoborů. Současný název byl nejprve zaveden až během období tureckých výbojů a okupace Uher Osmanskou říší ve století šestnáctém. V té době byla centrem náchie, nacházela se zde asi stovka domů a pevnost. Později byla částečně rekolonizována při znovuobnovení dolních Uher po stažení Turků. Díky tomu přišli do Baji příslušníci různých národů, např. Němci, ale také jižní Slované (Chorvati, Srbové). V závěru 17. století sem uprchli někteří jižní Slované z oblastí dnešní Bosny, resp. Srbska.

Po osvobození od Turků hrála Baja klíčový význam především ve smyslu zásobování nového bojiště. V roce 1739 zde vypukla epidemie moru, později roku 1751 jej poničila povodeň a v roce 1840 potom požár. V roce 1828 byly ulice vydlážděny. Díky tomu bylo možné do Baji svážet kamenické výrobky a odsud je dále po Dunaji přepravovat do celých Uher.

Město bylo v 19. století významné jako překladiště obilí. Z okolních polí se sváželo na lodě a poté transportovalo proti proudu Dunaje dále do Uher a do Rakouska. Na počátku 19. století byly místní ulice vydlážděny. Jako významný přístav sloužila Baja i ve 20. století. V rámci zprůmyslnění zde vznikl závod na výrobu zemědělských strojů.

Po skončení první světové války byla Baja okupována nově vzniklým královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců. Na základě Trianonské dohody měla Baja zůstat Maďarsku, nicméně srbské vojsko se stáhlo až roku 1921. Po několik let byla Baja součástí tzv. Republiky Baranya-Baja. V rámci toho byl starostou města jmenován Srb původem z Pančeva Vasa Dolinka.

V roce 1930 byla k Baje připojena vesnice Bajaszentistván.

• Lázár Meszáros, ministr obrany
• Karl Isidor Beck, rakouský básník
• Katinka Hosszú, olympijská vítězka
• Akós Kalmár, plavec

• Argentan, Francie
• Sombor, Srbsko
• Subotica, Srbsko
• Waiblingen, Německo
• Devizes, Spojené království
• Hódmezővásárhely, Maďarsko
• Târgu Mureş, Rumunsko
• Sângeorgiu de Pădure, Rumunsko
• Thisted, Dánsko
• Labin, Chorvatsko
• Ulm, Německo

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Baja na Wikimedia Commons