Baba – V bukách

Přírodní rezervace leží v Bítešské vrchovině, v komplexu Arnoleckých hor, jedná se o severně orientovaný, zalesněný svah hřbetu Baba. Území je obklopeno ze všech stran lesním porostem, na jeho vrcholu se nacházejí skály, balvanité sutě a kamenná moře. Terén je nakloněn na sever, severovýchod, sklon je prudší a směrem na severovýchod dochází k jeho poklesu.[3][5]

Skála Baba

Informační tabule přírodní rezervace

V roce 1990 bylo chráněné území vyhlášeno přírodní rezervací. Vlivem historicky špatného lesního hospodářství[3] pozorujeme v určitém úseku přírodní rezervace nevhodnou dřevinou skladbu, a to zastoupení smrku a modřínu, jelikož každý z nich tvoří v určitých částech monokulturu. Tyto porosty jsou citlivé na biotické faktory (lýkožrout smrkový) a vítr. Na druhou stranu se zde nenachází původní listnaté stromy, jako je jilm, javor, jedle, lípy. Kolem území nejsou žádné zemědělské plochy, takže zemědělství přírodní rezervaci v minulosti ani v současnosti (k roku 2011) neovlivňuje. Nedaleko přírodní rezervace se nachází malá rybniční soustava, ani ta nemá žádný významný vliv na rezervaci.[3] Myslivecká činnost je na území vykonávaná dlouhodobě.[3] Důvodem hospodaření je chov srnčí zvěře, její počet byl v minulosti vyšší, docházelo k okusům a velkým škodám na listnáčích, dále se zde nachází zvěř černá a zaječí. V minulosti nedocházelo na území ani k těžbě nerostných surovin.[3] V roce 2004 došlo ke schválení Plánu péče přírodní rezervace na rok 2005 až 2017.[3]

Geologický podklad tvoří metamorfované horniny moldanubika a to především ruly a migmatity. Největší část zaujímají migmatitické biotitické ruly s kyanitem, které jsou provrásněné. Ve východní části se nacházejí biotitické migmatitické ruly až migmatity, většinou páskované. Na vrcholu území se nacházejí skály, na které navazují balvany, kamenná moře. Na daných horninách se nacházejí kyselé až silně kyselé kambizemě.[3][5][6]

Fauna

Na území přírodní rezervace z bezobratlých živočichů nalezneme různé druhy střevlíků jako je například střevlík zahradní (Carabus hortensis), střevlík fialový (C. violaceus), střevlík hladký (Carabus glabratus), a střevlíček (Pterostichus burmeisteri). Žijí zde i některé druhy mravenců, např. mravenec lesní (Formica polyxena), a dále mravenec loupeživý (F. sanguinea) a mravenec Lémanův (F. lemani). Byl zde pozorován slepýš křehký (Anguis fragilit), který je silně ohrožený stejně tak jako čáp černý (Ciconia nigra), který dříve hnízdil přímo v lokalitě, dnes má hnízdo asi 1 km na jihovýchod. V chráněném území nalezneme silně ohroženého holuba doupňáka (Columba oenas), hnízdiště datla černého (Dryocopus martius), žluny šedé (Picus canus). Území obývá také silně ohrožený lejsek malý (Ficedula parva), ohrožený krkavec velký (Corvus corax), jeho hnízdění zde nebylo prokázáno, pouze přelety nad lokalitou. Z dalších ohrožených druhů zde žije jestřáb lesní (Accipiter gentilis), výr velký (Bubo bubo) a veverka obecná (Sciurus vulgaris).[3][4][6]

Cesta k Babě

Díky vyhlášení přírodní rezervace Baba – V bukách se zvýšila ochrana přírody. Cílem ochrany je ponechat území samovolnému vývoji, zamezit působení nepříznivých vlivů.

V plánu péče bylo stanoveno zvýšit podíl jedle bělokoré (Abies alba) v lesním porostu a aby docházelo k přirozené obnově buků, a to se v posledních letech daří. Jedle, jilmy, javory se vyskytují v malém množství, proto se musí do lokality vnášet uměle. Bylo také doporučeno vyměnit clonné seče za holoseče. Přirozené zmlazování buku musí být chráněno oplocením. Je důležité podpořit a provádět výchovné zásahy. Negativem je krádež dřeva obyvateli, takže stromy odumřelé, zanechané po těžbě velmi rychle mizí, slouží jako topivo. Tím dochází k ochuzení lokality a je zde nedostatečné množství biomasy a vede to také ke snížení biodiverzity. Aby docházelo k přirozené obnově lesa mělo by dojít ke snížení početnosti spárkaté zvěře.[3]

V blízkosti rezervace se nenachází žádné velké město tudíž ani továrna, díky tomu území není znečišťováno zplodinami. Turisticky ani sportem není přírodní rezervace zvláště ohrožená. Lokalitou neprochází žádná cyklostezka, pouze turisticky značená naučná stezka přírodním parkem Bohdalovsko, délka její trasy je asi 38 km. Větší návštěvnost lesa je především v době růstu hub.[3]

K tomu aby na chráněném území nedocházelo k činnostem, které jsou z ochranářského hlediska nežádoucí, by mělo sloužit rozmístění informačních tabulí.[3]