Baba (Lišovský práh)

Baba (583 m n. m.[2]) je nejvyšší vrch Lišovského prahu a celých Jihočeských pánví. Nachází se 7 km severovýchodně od centra Českých Budějovic, nejbližší obcí je 1 km vzdálené Jivno. Nadmořská výška vrcholu bývá uváděna i 579 m.[3]

Baba (Lišovský práh)
Pohled na Babu z východu (od Velkého panského rybníka)

Vrchol583 m n. m.
Prominence108 m ↓ Jakule[1]
Izolace17,5 km → Todeňská hora
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Poloha
StátČesko Česko
PohoříJihočeské pánve / Třeboňská pánev / Lišovský práh
Souřadnice49°0′8″ s. š., 14°33′39″ v. d.
Baba
Horninagranulit
PovodíVltava
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na Babu a město Rudolfov

Geomorfologie a geologie

Baba má podobu výrazného plochého hřbetu, který je budován moldanubickými granulity.[2] Je součástí lišovského granulitového masivu, protáhlého tělesa jjz.-ssv. směru o ploše kolem 40 km² mezi Rudolfovem, Velechvínem, Lišovem a Zvíkovem.[4] V okolí vrcholu jsou patrné četné stopy po dřívější těžbě kamene a hlíny pro potřeby jivenských cihelen. Geomorfologicky Baba náleží do subprovincie Českomoravské, oblasti Jihočeské pánve, celku Třeboňská pánev, podcelku Lišovský práh.[5]

Vodstvo

Baba náleží do povodí Vltavy. Na východním svahu 0,5 km od vrcholu pramení v nadmořské výšce 545 m Rudolfovský potok. V blízkém okolí se nacházejí tři rybníky: Hůrský, Malý jivenský a Velký panský.

V minulosti po jihozápadním úbočí vrchu Baba vedla stoka, která byla součástí systému tzv. společné stoky sloužící ke sběru pramenů, povrchové vody, dešťových splachů a tajícího sněhu a k jejich odvádění do Mrhalu. Systém byl vybudován v letech 1770-1774 na státní náklady kvůli navýšení kapacity vodní energie potřebné při těžbě v šachtě Třešeň u Adamova. Po roce 1783 byl systém přesměrován k novému ložisku zlatorudných křemenů na dole Barbora v dnešní Dobré Vodě. Vodu z Baby tak bylo možno vést až pod Starou Pohůrku.[6]

Vegetace

Vrcholové partie Baby o rozloze cca 1 km² zabírá jehličnatý les (smrk, borovice, jedle) s příměsí dubu[2]. Les na Babě historicky patřil k lesům hlubockého panství Schwarzenbergů. Od 2. poloviny 17. století byl hospodářsky kultivován. Nyní náleží do správy Lesů ČR.[7]

Přístup

Na Babu nevede žádná turistická stezka, je však snadno dostupná z blízkých obcí Jivno, Hůry či města Rudolfov, neboť les ve vrcholových partiích je protkán pěšinami.[8] Kolem vrcholu vede silnice II/634 z Českých Budějovic směrem na Lišov a cesta z Jivna.

Okolí

Severně od vrcholu (cca 200 m) je umístěna 59 m vysoká kovová příhradová telekomunikační věž se základnovou převodní stanicí (BTS) O2 a vysílačem Radia Blaník. Poblíž se nachází restaurace Florida a kemp. Na východním svahu je areál bývalé JČC Jivno.

Výhled

Vlastní vrchol je zalesněný a tudíž bez výhledu, ale ze západního svahu je výhled na západ jižních Čech: Šumavu s Boubínem, Libín, Kleť, a Budějovickou pánev. Z východního svahu u Jivna jsou vidět Novohradské hory s Vysokou. Baba patří k místům Lišovského prahu (dále také Jelmo), z nichž jsou při mimořádně výborné dohlednosti prokazatelně vidět Alpy. Historik a publicista Ing. Jan Schinko zmiňuje událost z podzimu roku 1972, kdy jel linkový autobus z Lišova do Českých Budějovic a na Babě řidič zastavil, aby si cestující mohli prohlédnout zasněžené panorama Alp.[9]

Reference

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. S. 99.
  3. PELTAN, Jiří. 72 Českobudějovicko. Soubor turistických map 1: 50 000. Praha: TRASA, spol. s r. o., 2007.
  4. VÁVRA, Václav. Exkurzní lokalita Lišov [online]. Brno: Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, 2007. Dostupné online.
  5. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  6. NS Cesta kolem hornického města [online]. Obecní úřad Úsilné, Městský úřad Rudolfov. Kapitola Stanoviště 11: Děkanský les a příroda v okolí Rudolfova. Dostupné online.
  7. NS Cesta kolem hornického města [online]. Obecní úřad Úsilné, Městský úřad Rudolfov. Kapitola Stanoviště 10: Soustava sběrných stok. Dostupné online.
  8. CUKR, Jiří. Okolí Českých Budějovic. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2011. ISBN 978-80-86829-66-1.
  9. Putování městem: K výhledu na hřebeny Alp je ochoz Černé věže příliš nízko

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.