Todeňská hora

Todeňská hora (608,4 m n. m.) je jedním z vrcholů Pořešínské pahorkatiny, který se nachází v okrese České Budějovice mezi Ločenicemi, Komařicemi a Trhovými Sviny.

Todeňská hora
Pohled na Todeňskou horu ze silnice mezi Sedlem a Chalupami

Vrchol608 m n. m.
Prominence86 m ↓ sedlo u Todně
Izolace3 km → Stráž
Poloha
StátČesko Česko
PohoříNovohradské podhůří / Soběnovská vrchovina / Pořešínská pahorkatina
Souřadnice48°50′42″ s. š., 14°33′35″ v. d.
Todeňská hora
Horninakvarcit, pararula
PovodíMalšeVltava
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geomorfologie a geologie

Todeňská hora je výrazná hrásť vystupující nad málo členitý a jen nevýrazně zvlněný reliéf Novohradského podhůří se zachovanými zbytky plošin na rozvodích v nadmořské výšce kolem 500 m n. m.[1] Hrásť má podobu hřbetu protáhlého ve směru JZ - SV o délce 2 km. Masív Todeňské hory je tvořen pararulou a kvarcity.[2]

Historie

Díky výraznému tvaru byla hora v minulosti významnou dominantou postupně osidlované krajiny. Již v době mladšího paleolitu využívali pravěcí lovci k výrobě zbraní tmavošedý, velmi jemnozrnný kvarcit (křemenec) vyskytující se v pásu mezi Todeňskou a Chlumskou horou, což potvrzuje nález opracovaného kvarcitového jádra z Nesměně u Ločenic.[3] Podle Pavla Kozáka sloužil plochý vrchol Todeňské hory od doby bronzové ke kultovním účelům.[4] V raném středověku ohraničovaly Todeňská a Chlumská hora jižní hranici obydleného území historického doudlebského kraje osídleného pronikajícím slovanským kmenem Doudlebů v závěru 1. tisíciletí. Na tajuplnou atmosféru kraje pod Todeňskou horou poukazoval („Krajino plná znamení, jež rozluštit má duše chtěla!“) ve své Zemi zamyšlené rovněž básník a spisovatel Ladislav Stehlík, který zde sbíral podklady pro své dílo za druhé světové války, na přelomu 30. a 40. let 20. století.[5]

Výhled

Na jižním svahu hory, na okraji lesa se otevírá široký rozhled od Novohradských hor, přes Slepičí hory, Rojovský hřbet až k Plechému. Vyhlídka je pojmenována po Oldřichu Fenclovi, který tento jedinečný kout objevil v květnu 1965. Poté sem bylo zavedeno turistické značení.[6] Ze západního okraje lesa výhled pokračuje od Kleti, k Libínu, Boubínu a daleko k severozápadu.

Externí odkazy

Reference

  1. JIŘÍ, Rypl. Problém kryogenních tvarů na granitech na příkladě reliéfu Novohradských hor. Brno, 2011. disertační práce. Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce RNDr. Karel Kirchner, CSc..
  2. Česká geologická služba. Geologická mapa 1:50 000. Praha: Český úřad zeměměrický a katastrální
  3. Historie obce Nesměně
  4. Tajemná místa podle Pavla Kozáka. www.taniassecret.cz [online]. [cit. 2014-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22.
  5. Ladislav Stehlík: Země zamyšlená – Krajina mýtu. www.zemezamyslena.cz [online]. [cit. 2014-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-22.
  6. Vyhlídka Oldřicha Fencla [online]. P. K. modeling and history web, 2. 7. 2012. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.