Bažanti

Místa přirozeného výskytu ptáků podčeledě bažantů jsou v Asii, Evropě a Africe. Některé druhy byly introdukovány do Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland, kde se staly součásti místní fauny. Přirozené biotopy jednotlivých druhů zasahují od tropických konžských nebo malajsijských pralesů až po severoevropské smíšené lesy, někteří žijí i v nadmořských výškách nad 4000 m. Nejlépe jim vyhovují křovinami a nízkými stromy porostlé řídké lesy s travnatými okraji.

V České republice nejsou bažanti sice původními ptáky, ale např. bažant obecný se stal již nedílnou součásti české přírody. V bažantnicích se uměle odchovávají některé další importované druhy, poddruhy nebo jejich kříženci. Občas jsou pro potěchu oka chováni v rozlehlých zahradách pávi korunkatí.[1]

Jsou to ptáci zdržující se převážně na zemi s charakteristickým velkým pohlavním dimorfismem, kdy samec má oproti samice (až na výjimky) výrazné zbarvení a v mnoha případech i několikanásobně delší péra, hlavně ocasní. Samec bývá také výrazně větší a těžší. Jsou to špatní letci, hřadují na stromech i na zemi. Mají krátké, ale pevné zobáky a silné nohy uzpůsobené k hrabání. Jejich potrava se skládá převážně ze semen travin a bylin či jiných plodů, kořínků a drobných živočichů sbíraných na povrchu nebo vyhrabaných ze země.

V nehnízdicí době se zdržují v hejnech a v období páření si kohouti (až na monogamní druhy žijící v trvalých párech) vytvářejí své houfy několika slepic. Dochází k toku, předvádění peří i hlasovým projevům. Samice po spáření snáší do jednoduchých hnízd ukrytých v křoví až 15 vajec která inkubují okolo 25 dnů. Péči o vejce a potomstvo převážně přebírá pouze slepice. Vylíhlá kuřata jsou schopna brzy sama zobat a během dvou až tří týdnů se opeří a mohou i poletovat.[1][2][3]

Všichni ptáci této podčeledi jsou odedávna považováni za vítané vylepšení stravy a jsou loveni. S tím, jak se zvyšuje početnost hladových, zlepšuje se jejich lovecké vybavení a zmenšuje se životní prostor ptáků klesají početní stavy jednotlivých druhů. Jsou také lapáni pro svá krásná péra, která jsou v některých kulturách významným symbolem. Podle Červeného seznamu IUCN jsou považovány za:

• zranitelné druhy: bažant Bulwerův, bažant černý, bažant červenolící, bažant horský, bažant královský, bažant mandžuský, bažant palavánský, bažant Sclaterův, bažant Wallichův, bažant zelenoocasý, páv konžský, satyr Blythův, satyr Cabotův a satyr černohlavý,
• ohrožené druhy: bažant Edwardsův, bažant bornejský, bažant malajský, bažant vietnamský a páv zelený.[4]

Podčeleď bažanti je tvořena 15 rody, které mají přibližně 45 druhů. Některé druhy jsou velmi vzácné a nejsou dosud řádně prozkoumány, mnohdy kolísá určení zda jde o druh nebo poddruh. Zde jedna z posledních variant.

• rod argus (Argusianus) Rafinesque, 1815
  • argus okatý (Argusianus argus) (Linnaeus, 1766)
• rod bažant (Catreus) Cabanis, 1851
  • bažant Wallichův (Catreus wallichii) (Hardwicke, 1827)
• rod bažant (Crossoptilon) (Hodgson, 1838)
  • bažant mandžuský (Crossoptilon mantchuricum) (Swinhoe, 1863)
  • bažant tibetský (Crossoptilon crossoptilon) (Hodgson, 1838)
  • bažant pradéšský (Crossoptilon harmani) (Elwes, 1881)
  • bažant ušatý (Crossoptilon auritum) (Pallas, 1811)
• rod bažant (Chrysolophus) J. E. Gray, 1834
  • bažant diamantový (Chrysolophus amherstiae) (Leadbeater, 1829)
  • bažant zlatý (Chrysolophus pictus) (Linnaeus, 1758)
• rod bažant (Ithaginis) Wagler, 1832
  • bažant krvavý (Ithaginis cruentus) (Hardwicke, 1821)
• rod bažant (Lophophorus) (Temminck, 1813)
  • bažant lesklý (Lophophorus impejanus) (Latham, 1790)
  • bažant Sclaterův (Lophophorus sclateri) (Jerdon, 1870)
  • bažant zelenoocasý (Lophophorus lhuysii) (A. Geoffroy Saint-Hilaire, 1866)
• rod bažant (Lophura) Fleming, 1822
  • bažant Bulwerův (Lophura bulweri) (Sharpe, 1874)
  • bažant císařský (Lophura imperialis) (Delacour & Jabouille, 1924)
  • bažant černý (Lophura inornata) (Salvadori, 1879)
  • bažant červenolící (Lophura erythrophthalma) (Raffles, 1822)
  • bažant Edwardsův (Lophura edwardsi) (Oustalet, 1896)
  • bažant kalij (Lophura leucomelanos) (Latham, 1790)
  • bažant ohnivohřbetý (Lophura ignita) (Shaw, 1798)
  • bažant prelát (Lophura diardi) (Bonaparte, 1856)
  • bažant stříbrný (Lophura nycthemera) (Linnaeus, 1758)
  • bažant Swinhoeův (Lophura swinhoii) (Gould, 1863)
  • bažant vietnamský (Lophura hatinhensis) Vo Quy, 1975
• rod bažant (Phasianus) Linnaeus, 1758
  • bažant obecný (Phasianus colchicus) Linnaeus, 1758
  • bažant zelený (Phasianus versicolor ) Vieillot, 1825
• rod bažant (Polyplectron) Temminck, 1813
  • bažant bělolící (Polyplectron germaini) Elliot, 1866
  • bažant bornejský (Polyplectron schleiermacheri) Bruggemann, 1877
  • bažant bronzový (Polyplectron chalcurum) (Lesson, 1831)
  • bažant horský (Polyplectron inopinatum) (Rothschild, 1903)
  • bažant malajský (Polyplectron malacense) (Scopoli, 1786)
  • bažant palavánský (Polyplectron napoleonis) (Lesson, 1831)
  • bažant paví (šedý) (Polyplectron bicalcaratum) (Linnaeus, 1758)
• rod bažant (Pucrasia) G. R. Gray, 1841
  • bažant chocholatý (Pucrasia macrolopha) (Lesson, 1829)
• rod bažant (Rheinardia) Maingonnat, 1882
  • bažant perlový (Rheinardia ocellata) (Elliot, 1871)
• rod bažant (Syrmaticus) Wagler, 1832
  • bažant Elliotův (Syrmaticus ellioti) (Swinhoe, 1872)
  • bažant Humeové (Syrmaticus humiae) (Hume, 1881)
  • bažant královský (Syrmaticus reevesii) (J. E. Gray, 1829)
  • bažant měděný (Syrmaticus soemmerringii) (Temminck, 1830)
  • bažant mikado (Syrmaticus mikado) (Ogilvie-Grant, 1906)
• rod páv (Afropavo) Chapin, 1936
  • páv konžský (Afropavo congensis) Chapin, 1936
• rod páv (Pavo) Linnaeus, 1758
  • páv korunkatý (Pavo cristatus) Linnaeus, 1758
  • páv zelený (Pavo muticus) Linnaeus, 1766
• rod satyr (Tragopan) Cuvier, 1829
  • satyr Blythův (Tragopan blythii) (Jerdon, 1870)
  • satyr Cabotův (Tragopan caboti) (Gould, 1857)
  • satyr černohlavý (Tragopan melanocephalus) (J. E. Gray, 1829)
  • satyr himálajský (Tragopan satyra) (Linnaeus, 1758)
  • satyr Temminckův (Tragopan temminckii) (J. E. Gray, 1831) [5][6]