Břehouš aljašský

Břehouš aljašský (Limosa haemastica) je statný druh bahňáka z rodu břehouš (Limosa) a z čeledi slukovití (Scolopacidae). Běžně se vyskytuje v Severní Americe, kde dochází k rozmnožování, na zimu migruje do Jižní Ameriky (hlavně Argentina a Chile).

Břehouš aljašský
Svatební šat
Prostý šat
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Podřádbahňáci (Charadrii)
Čeleďslukovití (Scolopacidae)
Rodbřehouš (Limosa)
Binomické jméno
Limosa haemastica
Linné, 1758
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Taxonomie

První popis druhu pochází z roku 1758 z pera švédského přírodovědce Carla Linného, který druh zařadil do svého přelomového 10. vydání knihy Systema Naturae.[2]

Binomické jméno druhu zní Limosa haemastica. Rodové jméno Limosa pochází z latiny a znamená „bahnitý“ (z latinského limus, „bahno“) a odkazuje k upřednostňovanému biotopu břehoušů. Druhové jméno haemastica pochází ze starověké řečtiny a znamená „krvavý“.[3]

Popis

Jedná se o tmavého ptáka s tělem aerodynamického tvaru, které se výborně hodí pro překonávání velkých vzdáleností. Měří kolem 37–42 cm, rozpětí křídel je 66 cm, samec váží kolem 220 g a samice kolem 290 g.[4] Zobák je dlouhý, u kořeně růžový a ke konci černý a je nepatrně zahnutý nahoru. Stejně jako ostatní bahňáci, i břehouš aljašský má tenké dlouhé nohy, které mu dobře slouží při procházení bahnem.[5]

U břehoušů aljašských se vyskytuje výrazný barevný rozdíl mezi prostým a svatebním šatem. Prostý šat je jen nevýrazný se svrchními partiemi zbarvenými hnědo šedými barvami, zespodu je převážně bledě bílý. Tento prostý šat je velmi podobný břehoušovi rudému i břehoušovi černoocasému.[5]

Ve stavebním šatu je břehoušovo opeření zbarveno ze shora do tmavě hnědé s bílým kropením, spodní části těla jsou převážně kaštanové. Tvář je bílá, přes oko se táhne tmavý výrazný oční proužek. Samici lze rozeznat podle bledšího opeření s častými bílými fleky a o něco delším zobákem.[6]

Rozšíření a habitat

Břehouši aljašští se vyskytují v bažinatých a říčních oblastech Aljašky a Kanady, kde se páří. Po období páření podnikají dlouhé migrační lety do Jižní Ameriky, především Chile a Argentiny, kde přečkají zimu.[5] Vedle zmíněných zemí jsou ptáci běžní i v následujících zemích: Antigua a Barbuda, Barbados, Bolívie, Brazílie, Kostarika, Ekvádor, Falklandy, Martinik, Mexiko, Peru, Saint Pierre a Miquelon, Uruguay a Venezuela.[7] Zatoulaní jedinci se občas objevují i ve vzdálených oblastech jako je Austrálie, Nový Zéland, Spojené království či Jihoafrická republika.[7]

Celková populace se odhaduje na 70 tisíc ptáků.[5]

Biologie a chování

Bahňák aljašský v typickém biotopu

Živí se především bezobratlými živočichy, které hledá svým dlouhým zobákem v bažinách, rašeliništích i tekutých píscích oceánských břehů. Často se shlukuje s ostatními bahňáky, se kterými tvoří neforemná, avšak početná hejna.[8]

K hnízdění dochází od května do července. Hnízdo představuje menší důlek vystlaný mechem či další vegetací. Snůšku tvoří 4 vejce. Může se dožít 29 let. Po skončení období rozmnožování dochází k migraci, při které může břehouš urazit až 16 000 km. Během tahu má po cestě několik zastávek.[9]

Ohrožení a ochrana

I když je populace na ústupu, populační trend není natolik výrazný, aby ho Mezinárodní svaz ochrany přírody považoval za zranitelný druh (zranitelný taxon je ten, jehož populace poklesne o více než 30 % za 10 let nebo během tří generací). I přes klesající trend je tedy druh hodnocen jako málo dotčený.[7]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. LINNÉ, Carl von. Caroli Linnaei... Systema naturae per regna tria naturae: secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis.. www.biodiversitylibrary.org [online]. 1758 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. DOI 10.5962/bhl.title.542. (latinsky)
  3. JOBLING, James A. The Helm dictionary of scientific bird names : from aalge to zusii. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 9781408133262. (anglicky)
  4. Higgins & Marchant (eds.) 1996, s. 77.
  5. CROSSLAND, A. Hudsonian godwit [online]. New Zealand Birds Online, 2013 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
  6. HAYMAN, Peter; JOHN, Merchant; PRATER, Tony. Shorebirds: an identification guide to the waders of the world. London: Croom Helm, 2011. ISBN 978-0-7136-3509-6. S. 132. (anglicky)
  7. Limosa haemastica [online]. BirdLife International: The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T22693154A93386036, 2016-10-01 [cit. 2021-05-06]. DOI 10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22693154A93386036.en. (anglicky)
  8. Hudsonian Godwit Identification [online]. All About Birds (Cornell Lab of Ornithology) [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
  9. Birds of North America. Příprava vydání François Vuilleumier. New York, US: DK Publishing, 2020. ISBN 978-0-7440-2053-3. S. 175. (anglicky)

Literatura

česky
  • BURNIE, David. Ptáci: obrazová encyklopedie ptáků celého světa. V Praze: Knižní klub ISBN 978-80-242-2235-6. S. 228.
anglicky
  • Birds of North America. Příprava vydání François Vuilleumier. New York, US: DK Publishing, 2020. ISBN 978-0-7440-2053-3. S. 175. (anglicky)
  • COLWELL, Mark A., 2010. Shorebird ecology, conservation, and management. Berkeley: University of California Press. ISBN 978-0-520-26640-7. (anglicky)
  • ENGELMOER, Meinte; ROSELAAR, Cees S., 1998. Geographical variation in waders. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers. ISBN 978-0-7923-5020-0. (anglicky)
  • HAYMAN, Peter; MERCHANT, John; PRATER, Tony, 2011. Shorebirds: an identification guide to the waders of the world. London: Croom Helm. ISBN 978-0-7136-3509-6. (anglicky)
  • HIGGINS, P. J.; DAVIES, S.J.J.F, 1996. Handbook of Australian, New Zealand & Antarctic Birds: Volume 3, Snipe to pigeons. Svazek 3. Melbourne: Oxford University Press. Dostupné online. ISBN 978-0195530704. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.