Bělohradská pahorkatina
Bělohradská pahorkatina je geomorfologický podcelek ve východní části Jičínské pahorkatiny. Zaujímá části okresů Jičín a Trutnov v Královéhradeckém kraji. Území podcelku zhruba vymezují sídla Lužany na západě, Hořice na jihozápadě, Cerekvice nad Bystřicí na jihu, Vlčkovice v Podkrkonoší na východě, Dolní Brusnice na severu a Miletín na severozápadě. Centry okrsku jsou města Lázně Bělohrad a Dvůr Králové nad Labem.
Bělohradská pahorkatina | |
---|---|
Pohled ze Zvičiny na Královédvorskou kotlinu | |
Nejvyšší bod | 525 m n. m. (Dehtovská horka) |
Rozloha | 238,7 km² |
Střední výška | 339 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Jičínská pahorkatina |
Sousední jednotky | Turnovská pahorkatina Krkonošské podhůří Orlická tabule Východolabská tabule |
Podřazené jednotky | Hořický hřbet Miletínský úval Libotovský hřbet Královédvorská kotlina Královédvorská niva[1] |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Bělohradská pahorkatina na mapě Česka | |
Horniny | pískovec, slínovec, jílovec, sedimenty |
Povodí | Cidlina, Labe |
Souřadnice | 50°24′5″ s. š., 15°41′22″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VIA-2B |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geomorfologické členění
Bělohradská pahorkatina na západě sousedí s druhým podcelkem Jičínské pahorkatiny, Turnovskou pahorkatinou. Dále sousedí s celky Krkonošské podhůří na severu, Orlická tabule na východě a Východolabská tabule na jihu.[1]
Podcelek Bělohradská pahorkatina (dle třídění Jaromíra Demka VIA–2B) má v geomorfologickém členění pět okrsků:
- Hořický hřbet (VIA–2B–1)
- Miletínský úval (VIA–2B–2)
- Libotovský hřbet (VIA–2B–3)
- Královédvorská kotlina (VIA–2B–4)
- Královédvorská niva (VIA–2B–5)[pozn. 1]
Kompletní geomorfologické členění celé Jičínské pahorkatiny uvádí následující tabulka:
Geomorfologické členění Jičínské pahorkatiny | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Česká tabule • Severočeská tabule | ||
TURNOVSKÁ PAHORKATINA |
Vyskeřská vrchovina | Trosky (514 m) |
Českodubská pahorkatina | Zabolky (530 m) | |
Turnovská stupňovina | Sokol (562 m) | |
Mnichovohradišťská kotlina | Káčov (351 m) | |
Mladoboleslavská kotlina | Baba (363 m) | |
Jičíněveská pahorkatina | Veliš (429 m) | |
Chloumecký hřbet | U doubku (367 m) | |
Jičínská kotlina | Zebín (399 m) | |
BĚLOHRADSKÁ PAHORKATINA |
Hořický hřbet | Chlum (450 m) |
Miletínský úval | Krušina (376 m) | |
Libotovský hřbet | Dehtovská horka (525 m) | |
Královédvorská kotlina | Kamenec (352 m) | |
Královédvorská niva | Na borkách (291 m) | |
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol |
Významné vrcholy
Nejvyšším vrcholem Bělohradské pahorkatiny je Dehtovská horka (525 m n. m.).
- Dehtovská horka (525 m), Libotovský hřbet
- Záleský vrch (459 m), Libotovský hřbet
- Chlum (450 m), Hořický hřbet
- Maxinec (450 m), Hořický hřbet
- Vřešťovský chlum (421 m), Hořický hřbet
- Krušina (377 m), Miletínský úval
- Vinice (361 m), Miletínský úval
- Gothard (357 m), Hořický hřbet
- Kamenec (352 m), Královédvorská kotlina
- Na borkách (293 m), Královédvorská niva
Fotogalerie
- Vodní nádrž Les Království na Labi
- Hořice z Masarykovy věže na Hořickém hřbetu
- Západní konec Hořického hřbetu u obce Konecchlumí
- PP Údolí Bystřice nedaleko Hořic
- Dvůr Králové nad Labem v Královédvorské kotlině / nivě
Odkazy
Poznámky
Reference
- DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělohradská pahorkatina na Wikimedia Commons
- Geomorfologická mapa na Mapy.nature.cz