Gothard (Jičínská pahorkatina)

Gothard (357 m n. m.), též Svatý Gothard, dříve psáno Gotthard, je vrch v okrese Jičín Královéhradeckého kraje, ležící při jihovýchodním okraji města Hořice, na příslušném katastrálním území a území vsi Doubrava.

Gothard
Kostel Svatého Gotharda
Vrchol357[1] m n. m.
Prominence26 m ↓ severní sedlo
Izolace0,8 km → Vřešťovský chlum
Poznámkavýhled
Poloha
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
PohoříJičínská pahorkatina / Bělohradská pahorkatina / Hořický hřbet / Hořický chlum[2]
Souřadnice50°21′55″ s. š., 15°38′53″ v. d.
Svatý Gothard
Horninaslínovec
PovodíBystřice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis vrchu
Monumentální hřbitovní portál
Pomník Jana Žižky z Trocnova

Je to svědecký vrch z turonských slínovců s plošinou staropleistocenní terasy Bystřice, tekoucí v antecedentním průlomovém údolí při severovýchodním úpatí elevace. Vrch je parkově upraven. V severovýchodní části je opuštěná pískovna. Na plošině je barokní kostel při starém hřbitovu a sochařská galerie. Místy jsou obytné domy. Je to výhledové místo.[3]

Historie osídlení

Ve 12. století zde strahovští premonstráti založili kostel svatého Gotharda, který dal název celému návrší. Kostel byl v 18. století barokně přestavěn do dnešní podoby. Kolem kostela je starý (zádušní) hřbitov. Poblíž kostela stávala i tvrz, o níž není nic bližšího známo.

První písemná zmínka o Gothardu je z doby husitských válek, z roku 1423, kdy zde byla svedena bitva u Hořic mezi polními vojsky Jana Žižky z Trocnova a oddíly opoziční kališnické šlechty, vedenými Čeňkem z Vartenberka. V roce 1873 byl na místě někdejší tvrze odhalen první pomník Jana Žižky z Trocnova, dílo sochaře Pavla Jiříčka a Josef Jiříčka.

Využití

Parčík pod bývalým tvrzištěm bývá nazýván Janderovy sady, na počest hořického rodáka, univerzitního profesora Josefa Ladislava Jandery.

Vedle starého hřbitova byl na vrchu Gothardu roku 1889 založen Nový hřbitov, kterému vévodí monumentální hřbitovní portál, jehož stavba trvala 14 let (1893–1907) a který je vysoký 13,5 m. V roce 1957 tam byla pohřbena i mariánská vizionářka Kristina Ringlová ze Suchého Dolu (oddíl VI, hrob č.242).

Riegrův obelisk, unikátní pískovcový monolit dlouhý 12,4 m a vážící 34 tun, byl vylomen roku 1903 v lomu v Podhorním Újezdu a vztyčen roku 1906.

Na západním úbočí Gothardu se nachází Galerie plastik a Sochařský park U Svatého Gotharda, přírodní galerie kamenných plastik z mezinárodních sochařských symposií, konaných od roku 1966.[4][5][6]

Geomorfologické zařazení

Vrch náleží do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Bělohradská pahorkatina, okrsku Hořický hřbet a podokrsku Hořický chlum.[2]

Přístup

Přístup je velmi jednoduchý, jak pěší, tak i motoristický až na vrchol. Přes západní část vrchu vede červená turistická stezka.[7]

Odkazy

Reference
  1. Základní mapa ČR 1 : 10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-04-22]. Dostupné online.
  2. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
  3. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
  4. Vrch Gothard [online]. Horice.org [cit. 2013-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-22.
  5. TOMÍČKOVÁ, Oldřiška. Hořice odedávna dodneška: Putování dějinami města slovem a obrazem. Hořice: Město Hořice, 2008. 319 s. ISBN 978-80-254-3464-2.
  6. tištěné informační materiály města Hořice
  7. Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2013-10-16]. Dostupné online.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.