Trosky (hora)

Trosky, letecký snímek

Lokalita leží v oblasti České křídové pánve,[6] okolí vyhaslé sopky tvoří křídové usazeniny.[7] Trosky představují erozní relikt struskového kužele. Selektivní eroze odnesla převážnou část pyroklastik a obnažila dvojitou přívodní dráhu bývalých monogenetických vulkánů tvořenou kompaktním bazanitem (druh čediče).[6] Jaromír Demek jako horninu uvádí olivinický nefelinit.[8] V prostoru mezi oběma věžemi se ještě vyskytuje bazanitové subhorizontálně uložené deskovité těleso se subvertikálně orientovanou sloupcovou odlučností. Tato partie patrně reprezentuje relikt lávového proudu vylitého z Baby. Kompaktní přívodní dráhy jsou místy lemovány relikty pyroklastických uloženin. Zvrstvení není vyvinuté, ale z textury uloženin je zřejmé, že strusky byly ukládány na povrchu v podobě struskového kužele. Stupeň fragmentace i četnost vesikulárních fragmentů odpovídají strombolskému typu erupce. Stáří bazanitu z Trosek bylo metodou K/Ar datováno na 16,5 Ma.

Aktivita započala vytvořením struskového kužele Baba, který byl doprovázen výlevem lávy. Následně došlo k posunutí centra aktivity mírně k východu, přičemž vznikl sesterský kužel Panna. Přívodní dráha Panny proráží relikt lávového proudu spojeného s kuželem Baby a strusky Panny tuto lávu překrývají. Eroze následně odnesla převážnou část pyroklastik a odhalila erozi odolnější věže tvořené kompaktním bazanitem. Aktivita se pak patrně posunula ještě více k východu, kde stála podle pamětníků do čtyřicátých let 20. století výrazná bazanitová skála, jež byla odtěžena.[6]

Vrch Trosky je tvořen vulkanickými a křídovými usazeninami

Vrch Trosky geomorfologicky náleží do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Vyskeřská vrchovina, podokrsku Troskovická vrchovina a její Trosecké části.[2]

Nejvyšší bod vrchu se nachází na věži Panna ve výšce 514 metrů. Kóta uváděné nadmořské výšky 488,1 metru se nachází na vyhlídce na úbočí Panny.[8]

Podloží přírodní památky je velmi bohaté na živiny, což tvoří vhodné prostředí pro růst rostlin, z nichž některé nerostou nikde jinde. Jde především o strdivku sedmihradskou (Melica transsilvanica), skalník celokrajný a trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium).[5] Na svazích jsou lokálně zachovány původní háje s dubem a habrem. Vrch je zalesněn také smrkem, bukem, břízami a borovicí.

Do poloviny 20. století zde hnízdil sokol stěhovavý, dnes se zde vyskytuje pouze poštolka obecná a některé druhy netopýrů (netopýr velký a netopýr řasnatý). Z chráněných druhů hmyzu se zde vyskytuje otakárek fenyklový.[5]