Básil Chartabíl

Chartabíl se narodil v Damašku. Věnoval se vývojářství otevřeného softwaru. Byl technologickým ředitelem ve výzkumné společnosti Aiki Lab,[8] kterou založil, a ve společnosti Al-Aous, která se věnuje vydavatelské a výzkumné činnosti v oblasti archelogoie a umění v Sýrii. Byl vedoucím projektu Creative Commons Syria,[9] přispíval do vývoje prohlížeče Firefox, tvorby Wikipedie a do dalších projektů jako Openclipart, Fabricatorz a Sharism.[8]

Jeho posledním projektem byla trojrozměrná fotorealistická rekonstrukce památek v městě Palmýra v Sýrii, jejichž existence byla ohrožena po okupaci Islámským státem.[10]

Dne 15. března 2012, v den prvního výročí vypuknutí syrského povstání v rámci tzv. Arabského jara, byl Chartabíl zatčen v Damašku jednotkou vojenské rozvědky.[11] Pět dní byl vyslýchán a mučen, následně byl devět měsíců v izolaci. 9. prosince 2012 byl obviněn vojenským prokurátorem z „ohrožování státní bezpečnosti“ a přemístěn do věznice Adra v Damašku.[11]

Za jeho propuštění vznikla iniciativa kampaň #FREEBASSEL.V prosinci 2013 byla vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová interpelována před Evropským parlamentem v Chartabílově věci.[12] 18. března 2014 byla zveřejněna její písemná odpověď, ve které Ashtonová uvádí, že „lituje pokračujícího věznění Bassela Safadiho Khartabila, sdílí obavy o jeho situaci a velmi blízce ji sleduje“.[13]

Dne 21. dubna 2015 Pracovní komise OSN pro svévolné zadržování (WGAD) vydala vyjádření k Chartabílovu případu a požádala o jeho okamžité propuštění.[11][14] Podle WGAD Kharbatilovo zadržování porušuje články 9, 14 a 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, který Sýrie ratifikovala v roce 1969.

V říjnu 2015 byl přesunut na neznámé místo, nejspíš kvůli procesu před vojenským soudem.[2][15][16] 11. listopadu 2015 se objevily nepotvrzené zprávy, že byl odsouzen k trestu smrti.[3][17] Teprve v srpnu 2017 přinesla Jimmy Wales Foundation zprávu o tom, že Chartabíl byl popraven již záhy po zmizení v roce 2015.[18] Tuto zprávu následně prostřednictvím Facebooku potvrdila jeho žena Noura Ghazi.[19]

Plakát kampaně #FREEBASSEL

Když na začátku července 2012 vešlo věznění Chartabíla ve známost, vznikla kampaň na jeho okamžité propuštění.[20][21] Syrskou vládu s žádostí oslovily významné společnosti jako Mozilla,[22][23] Wikipedie,[24][25] Global Voices,[8] EFF[26] a Creative Commons[27] i významné osobnosti, např. Lawrence Lessig,[28] Joi Ito,[27] Mitchell Baker,[29] Jillian York, Mohamed Nanabhay[30] and Barry Threw.[31]

V říjnu 2012 Amnesty International upozornila na špatné zacházení s Chartabílem a dokonce jeho mučení.[32][33]

Po dobu trvání kampaně proběhly i různé místní akce na Chartabílovu podporu, např. v Tchaj-peji,[34] Soulu a dalších místech. Koordinované akce se konaly zejména 15. března na tzv. #FREEBASSELDAY.[35][36][37][38][39] V letech 2014 a 2015 byl jeho součástí i editační maraton Wikipedie[40][41][42][43] a v roce 2015 i virtuální editační maraton pro arabskou Wikipedii, který zorganizovala Creative Commons Arab World. V lednu 2014 z iniciativy hudebního publicisty Marca Weidenbauma proběhl projekt na dokončení trojrozměrné vizualizace Palmýry a vytvoření hudebních kompozic, které by doplnily soundscape k této vizualizaci. Na výzvu vzniklo 38 hudebních skladeb.[44]

Na Chartabílovu narozeniny 22. května 2013 vzniklo několik přání k narozeninám, na které Chartabílova matka reagovala dopisem, ve kterém napsala: „Jen chci, aby byl volný, modlím se za to, aby byl na svobodě, a za jeho přátele, kteří věří a pracují na Básilově osvobození.“[45]

Na Den lidských práv, 10. prosince 2014, uspořádala iniciativa Global Voices akce na prolomení ticha kolem Chartabílova věznění.[46][47]

Po přesunu Chartabíla na neznámé místo, nejspíš kvůli vojenskému soudu, a po vydání nové zprávy Amnesty International o případu,[48] vznikl 7. října 2015 dopis, ve kterém tři desítky lidskoprávních organizací v čele s Human Rights Watch požadují zveřejnění informací o Chartabílově osudu.[49] Správní rada Creative Commons 17. října 2015 vydala rezoluci vyzývající k propuštění Chartabíla.[50]

Dne 21. října 2015 byl spuštěn projekt New Palmyra (Nová Palmýra), v němž má být využito Chartabílových výsledků v trojrozměrném modelování a dalších výzkumů dat o Palmýře.[51] MIT Media Lab 22. října 2015 nabídl Chartabílovi, aby jako výzkumník pracoval na projektech, které by zpřístupnily historii Sýrie světu.[52][53]

Dne 9. listopadu 2015 vyšla kniha 44 různých autorů The Cost of Freedom: A Collective Inquiry, která spojuje úvahy nad prací a osudy Básila Chartabíla a eseje o svobodné kultuře.[54]

Americký časopis Foreign Policy uvedl Básila Chartabíla a Rimu Daliho jako devatenácté v seznamu Top Global Thinkers (největších globálních myslitelů) za to, že „navzdory všemu trvají na pokojné syrské revoluci“.[55]

Časopis Index on Censorship udělil v březnu 2013 Chartabílovi cenu Digital Freedom Award.[56][57]

V dubnu 2011 se Chartabíl při návratu z demonstrace seznámil s právničkou a lidskoprávní aktivistkou Nourou Ghaziovou a v roce 2012 měli mít svatbu. Chartabíl byl zatčen několik dní před podpisem svatební smlouvy, což se tak stalo až o rok později, když byl už ve vězení.[58]