Báka al-Gharbíja

Leží v nadmořské výšce 50-105 metrů na pomezí pobřežní nížiny a pahorků v předpolí Samařska, přibližně 45 km severovýchodně od centra Tel Avivu, 45 km jihojihovýchodně od Haify a 12 km východně od Chadery. Město je situováno na dotyku se zelenou linií, která odděluje Izrael v jeho mezinárodně uznávaných hranicích od území Západního břehu Jordánu. Počátkem 21. století bylo ale od Západního břehu území Izraele v tomto regionu odděleno pomocí bezpečnostní bariéry.[3] Na západě bylo obklopeno zemědělsky obhospodařovanou krajinou. Jižně od města protékala Nachal Chadera. Společně se sousedním městem Džat vytvářelo souvisle zastavěnou aglomeraci.

Báka al-Gharbíja je situována v oblasti nazývané Trojúhelník, obývané izraelskými Araby. Jižně odtud se nachází například další arabské město Zemer (mezi nimi ovšem stojí židovská vesnice Magal). Na severu pak arabská sídla pokračují v regionu Vádí Ara. Osídlení na západní straně je převážně židovské.

Město je na dopravní síť napojeno pomocí místní silnice číslo 574. Na západním okraji míjí obec nová dálnice číslo 6 (takzvaná „Transizraelská dálnice“).

Izraelský prezident Jicchak Ben Cvi roku 1956 na návštěvě v Báka al-Gharbíji spolu s místním rodákem Farasem Chamdanem

V roce 1949 se po podepsání dohod o příměří, které ukončily první arabsko-izraelskou válku stala tato oblast součástí státu Izrael, přičemž ale místní arabská populace byla zachována. Nová hranice, respektive linie příměří (Zelená linie) ovšem v této oblasti rozdělila dosavadní vesnici Báka, která se pak rozdělila na západní část (Báka al-Gharbíja) kontrolovanou Izraelem a východní část (Báka al-Šarkíja), jež byla začleněna pod jordánskou správu na Západním břehu Jordánu. Po šestidenní válce v roce 1967 se sice i východní díl dostal pod kontrolu Izraele, ale administrativně jde nadále o dvě samostatné obce se zcela jiným správním režimem, počátkem 21. století navíc fyzicky oddělené pomocí izraelské bezpečnostní bariéry.

Po roce 1949 se Báka al-Gharbíja rozrůstala a roku 1952 byla povýšena na místní radu (malé město).[4] V roce 1996 pak získala status městské rady (velkého města).[5]

Roku 2003 bylo sloučením dvou historických obcí Báka al-Gharbíja a Džat utvořeno město Baka-Džat. Vytvoření města bylo součástí programu izraelské vlády, v jehož rámci mělo dojít ke slučování obcí a tím k zefektivnění místní správy a samosprávy.[5] V roce 2011 se ovšem obě bývalé obce osamostatnily a společné město Baka-Džat bylo rozpuštěno.[1]

V obci se narodil Faras Chamdan (1910-1966), izraelský arabský politik a člen Knesetu.

Báka al-Gharbíja je město s ryze arabskou populací, téměř zcela tvořenou arabskými muslimy.[4] Jde o středně velké sídlo městského typu s trvalým růstem. K 31. prosinci 2002 (před sloučením do Baka-Džat) zde žilo 19 800 lidí.[6] K 31. prosinci 2017 zde žilo 29 000 lidí.[1]