Studánka (Březová)

Studánka (německy Schönbrunn[2]) je zaniklá obec v severozápadní části Slavkovského lesa v okrese Sokolov. Nacházela se při cestě ze Zlaté do Lazů. Zástavba se rozkládala ve svažitém údolí v délce asi 1,5 km mezi vrchy Slavkovského lesa. Horní okraj obce se nacházel pod bezejmenným vrchem (669 m) u polní cesty do osady Dvorečky.

Studánka
Pozůstatek pomníku obětem 1. sv. války
Lokalita
Charakterzaniklá obec
ObecBřezová
OkresSokolov
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°5′30″ s. š., 12°35′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2[1]
Katastrální územíStudánka u Březové (6,13 km²)
Nadmořská výška550–620 m n. m.
Počet domů1[1]
Studánka
Další údaje
Kód ZSJ70491
Zaniklé obce.cz342
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samostatnou obcí se stala Studánka roku 1877,[3] jiný zdroj uvádí rok 1886.[4] Český název dostala v roce 1947[2] počeštěním německého názvu Schönbrunn, který připomíná původní pojmenování Krásná studánka.[3] Zanikla vytvořením vojenského újezdu Prameny.

Katastrální území o rozloze 6,13 km2 se nazývá Studánka u Březové.[5]

Historie

V první písemné zmínce z roku 1311 se hovoří o jakémsi Tautu ze Schönbrunu, který byl zemským soudcem v Chebu.[6] Není však jisté, zda se jedná o Studánku. Tento Taut se psal pravděpodobně po stejnojmenné vsi u bavorského Marktredwitz. Jisté je až uvedení Studánky v 2. polovině 14. století.[4] Vlastnické vztahy nebyly jednoduché. V nejstarších dobách bývala leuchtenberským lénem. V době povstání českých stavů proti Habsburkům byla Studánka součástí zboží protestantského šlechtice Jaroslava Hoffmanna z Kamenného Dvora. Hoffmann uprchl po Bílé hoře před trestem ze země a jeho veškeré jmění bylo zkonfiskováno. Studánka a další Hoffmannovy vesnice byly zkonfiskovány a v roce 1630 je koupilo pět bratří Metternichů - Johann Reinhard, Karl, Emerich, Wilhelm a Lothar. V Berní rule v roce 1654 je již Studánka vedena jako součást metternichovského panství Kynšperk. Ves tehdy měla 17 domů, dva mlýny a žilo v ní 96 obyvatel. V držení Metternichů zůstala Studánka až do roku 1726, kdy celé panství převzal svobodný pán z Waterfordu. V dalších desetiletích byli majiteli panství Sitzendorfové, Mulz z Valdova, Felix Lutz ze Stahlenbergu, Georg Adam Dietl a Ernst Fleissner z Vostrovic. Roku 1840 získal celé panství August Euseb Haas s manželkou.[6]

V letech roce 1869 až 1880 byla Studánka vedena jako osada obce Steinhof (dnešní Kamenný Dvůr) v okrese Falknov (dnešní Sokolov), v letech 1890 až 1910 jako obec v okrese Falknov, v roce 1950 jako osada obce Kostelní Bříza.[7]

Roku 1847 měla Studánka 43 domů a 320 obyvatel. Byla tu hospoda, škola a vrchnostenský lesní úřad. Ves byla přifařena ke Smrkovci. Na počátku 20. století měla 48 popisných čísel, ale jen 242 obyvatel. V okolí se pěstoval chmel a obilí, a pokud měli obyvatelé přebytky obilí, prodávali je do Sokolova.[6]

Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a do vyprázdněné obce už nepřišli noví přistěhovalci, ale jen vojáci do nově vzniklého Vojenského výcvikového prostoru Prameny.[pozn. 1] V době jeho trvání byla obec začleněna do okresu Mariánské Lázně, při opouštění vojenského prostoru v roce 1953 rozhrnuly vojenské buldozery rozvaliny budov. K Sokolovsku byla již zaniklá obec znovu připojena až v roce 1954, kdy se stala částí obce Kostelní Bříza. Následně se stala součástí obce Březová. Po zrušení vojenského prostoru převzaly zdejší půdní a lesní fond Sdružené zemědělské a lesní závody, národní podnik Kynžvart a v sousedství zaniklé obce byla vybudována rozlehlá čtyřsethektarová obora Studánka pro daňky a muflony.[6]

Po Studánce nezůstalo téměř nic, ves byla srovnána se zemí. Její existenci připomínají jen tři opravená hospodářská stavení při spodním okraji obce. U dvojice mohutných lip na rozcestí u cesty k zaniklé Krásné Lípě stojí hrubě tesaný balvan, památník obětem první světové války, jenž byl odhalen 7. června 1931. Obdélníková deska se jmény padlých již bohužel chybí. Rovněž chybí oválná deska s reliéfním portrétem německého vojáka. Autorem návrhu i reliéfu byl Eduard Müller z Kynšperka nad Ohří, který ztvárnil více pomníků v regionu. V horní části bývalé obce se kromě dvou kamenných božích muk zachovala ještě výklenková kaplička z 19. století.[6][4]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Studánky [8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961
Počet obyvatel 281 280 246 212 222 233 233 18 0

Odkazy

Poznámky

  1. Již v průběhu roku 1946 docházelo k přebírání katastrů obcí začleněných do vojenského prostoru. Civilní osoby včetně nových českých osídlenců musely danou oblast opustit. Katastry byly přebírány včetně staveb, lesů i vodních toků. I když vojenský výcvikový prostor vznikl již v roce 1946, zákon upravující zřizování vojenských újezdů byl schválen až v roce 1949.

Reference

  1. Statistický lexikon obcí. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 278.
  2. Vyhláška ministra vnitra č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1947. Dostupné online.
  3. BERANOVÁ VAICOVÁ, Romana. Zaniklé obce na Sokolovsku. Sokolov: Krajské muzeum Sokolov, 2005. ISBN 80-86630-06-4. S. 87, 88.
  4. PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 46.
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2017-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-25.
  6. BOUDA, Miroslav, et al. Březová – brána do Slavkovského lesa. 3. vyd. Březová: Město Březová, 2006. 157 s. ISBN 80-254-8084-4. S. 51–52.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Praha: Český statistický úřad 682 s. Dostupné online. S. 546.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–1970 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 1.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.