Studánka (Březová)

V první písemné zmínce z roku 1311 se hovoří o jakémsi Tautu ze Schönbrunu, který byl zemským soudcem v Chebu.[6] Není však jisté, zda se jedná o Studánku. Tento Taut se psal pravděpodobně po stejnojmenné vsi u bavorského Marktredwitz. Jisté je až uvedení Studánky v 2. polovině 14. století.[4] Vlastnické vztahy nebyly jednoduché. V nejstarších dobách bývala leuchtenberským lénem. V době povstání českých stavů proti Habsburkům byla Studánka součástí zboží protestantského šlechtice Jaroslava Hoffmanna z Kamenného Dvora. Hoffmann uprchl po Bílé hoře před trestem ze země a jeho veškeré jmění bylo zkonfiskováno. Studánka a další Hoffmannovy vesnice byly zkonfiskovány a v roce 1630 je koupilo pět bratří Metternichů - Johann Reinhard, Karl, Emerich, Wilhelm a Lothar. V Berní rule v roce 1654 je již Studánka vedena jako součást metternichovského panství Kynšperk. Ves tehdy měla 17 domů, dva mlýny a žilo v ní 96 obyvatel. V držení Metternichů zůstala Studánka až do roku 1726, kdy celé panství převzal svobodný pán z Waterfordu. V dalších desetiletích byli majiteli panství Sitzendorfové, Mulz z Valdova, Felix Lutz ze Stahlenbergu, Georg Adam Dietl a Ernst Fleissner z Vostrovic. Roku 1840 získal celé panství August Euseb Haas s manželkou.[6]

V letech roce 1869 až 1880 byla Studánka vedena jako osada obce Steinhof (dnešní Kamenný Dvůr) v okrese Falknov (dnešní Sokolov), v letech 1890 až 1910 jako obec v okrese Falknov, v roce 1950 jako osada obce Kostelní Bříza.[7]

Roku 1847 měla Studánka 43 domů a 320 obyvatel. Byla tu hospoda, škola a vrchnostenský lesní úřad. Ves byla přifařena ke Smrkovci. Na počátku 20. století měla 48 popisných čísel, ale jen 242 obyvatel. V okolí se pěstoval chmel a obilí, a pokud měli obyvatelé přebytky obilí, prodávali je do Sokolova.[6]

Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a do vyprázdněné obce už nepřišli noví přistěhovalci, ale jen vojáci do nově vzniklého Vojenského výcvikového prostoru Prameny.[pozn. 1] V době jeho trvání byla obec začleněna do okresu Mariánské Lázně, při opouštění vojenského prostoru v roce 1953 rozhrnuly vojenské buldozery rozvaliny budov. K Sokolovsku byla již zaniklá obec znovu připojena až v roce 1954, kdy se stala částí obce Kostelní Bříza. Následně se stala součástí obce Březová. Po zrušení vojenského prostoru převzaly zdejší půdní a lesní fond Sdružené zemědělské a lesní závody, národní podnik Kynžvart a v sousedství zaniklé obce byla vybudována rozlehlá čtyřsethektarová obora Studánka pro daňky a muflony.[6]

Po Studánce nezůstalo téměř nic, ves byla srovnána se zemí. Její existenci připomínají jen tři opravená hospodářská stavení při spodním okraji obce. U dvojice mohutných lip na rozcestí u cesty k zaniklé Krásné Lípě stojí hrubě tesaný balvan, památník obětem první světové války, jenž byl odhalen 7. června 1931. Obdélníková deska se jmény padlých již bohužel chybí. Rovněž chybí oválná deska s reliéfním portrétem německého vojáka. Autorem návrhu i reliéfu byl Eduard Müller z Kynšperka nad Ohří, který ztvárnil více pomníků v regionu. V horní části bývalé obce se kromě dvou kamenných božích muk zachovala ještě výklenková kaplička z 19. století.[6][4]