Tisová (Březová)

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1410,[5] kdy ves náležela Nothaftům. V roce 1479 věnovali Štampachové část vsi kostelu v Kynšperku nad Ohří. Šlikovský urbář z roku 1525 uvádí, že ves náleží třem majitelům, kynšperské faře, městu Lokti a sokolovským Šlikům. Po Bílé hoře získali ves Nosticové a k jejich sokolovskému panství patřila až do roku 1850.[6]

V letech 1850–1879 byla osadou obce Dolní Rychnov a od roku 1879 samostatnou obcí. Český úřední název Tisová byl stanoven v roce 1885. Od roku 1961 je Tisová částí obce Březová. K obci patřily osady Černý Mlýn (Schwarzmühle) a Mýtina (Hau), samota Bažantnice (Fasangarten) a kolonie domků Voskárna (Wachshütte).[7]

V roce 1848 existovaly v bezprostředním sousedství vesnice tři menší uhelné doly. Nejvýznamnějším z nich se stal důl Silvestr. Během druhé světové války byl na Mýtině umístěn zajatecký tábor, složený převážně ze sovětských zajatců. Několik stovek zajatců pracovalo v uhelném lomu Silvestr. Po válce tento areál využila armáda pro vojenskou posádku.[8]

Po skončení druhé světové války došlo k vysídlení německého obyvatelstva, obec byla zčásti dosídlena českými obyvateli, byla tu otevřena i škola. Úvahy o výstavbě rozsáhlého komplexu s třídírnou uhlí, briketárnou a elektrárnou rozhodly o tom, že ves byla zbouraná a na jejím katastru byla postavena Ústřední třídírna uhlí, briketárna Tisová a Elektrárna Tisová. Zbývající část vesnice vytěžil důl Silvestr.[8]

Již v roce 1947 bylo rozhodnuto o výstavbě průmyslového komplexu na zpracování uhlí. Toto rozhodnutí předznamenalo prakticky zánik obce. Jako první byla v roce 1952 zahájena a v roce 1956 dokončena výstavba Ústřední třídírny Tisová. V provozu byla do roku 2009.[9] Následovala výstavba Elektrárny Tisová jejíž první blok byl spuštěn v roce 1958. Svým výkonem 512 MW se stala na počátku 60. let 20. století největší československou elektrárnou.[10] Jako poslední byla v roce 1960 uvedena do provozu briketárna Tisová, která vyráběla v průměru kolem 550 tisíc tun briket ročně. Činnost ukončila roku 1992.[11][12]

Tisová se nachází v Sokolovské pánvi při pravém břehu Ohře. V katastrálním území Tisové u Sokolova se v osadě Černý Mlýn vlévá do Ohře potok Tisová.

Až do doby rozvoje dolů a návazného zpracování uhlí bylo zdrojem obživy obyvatel zemědělství, zejména chmelařství, dobytkářství a ovocnářství. Ves postupně ztrácela svůj původní zemědělský charakter a stala se obcí s převahou těžby, zpracování uhlí a výroby elektrické energie.[6]