Arizonóza krůt

Střevní bakterie Salmonella arizonae (čeleď Enterobacteriaceae) je G- pohyblivá tyčinka s peritrichózně uspořádanými bičíky, velikosti 1 x 3 µm. V přírodě se vyskytuje všeobecně, nejčastěji je izolována z plazů a krůt. Identifikace se provádí sérologicky a biochemicky

Roste jako ostatní salmonely na běžných tekutých i pevných půdách doporučovaných pro kultivaci salmonel. S. arizonae se liší od ostatních salmonel zejména pomalou fermentací laktózy trvající 7-10 dnů inkubace. Dále zkvašuje s plynem dextrózu, mannitol a maltózu, naopak nezkvašuje sacharózu, dulcitol a inositol. Produkuje sirovodík, močovinu nehydrolyzuje a želatinu zkapalňuje pomalu. Nitráty redukuje. Dekarboxyluje lyzin, arginin, ornitin a malonát. Je beta-galaktozidáza pozitivní.

Arizony jsou inaktivovány teplem i běžnými dezinfekčními prostředky. V kontaminované vodě jsou ale schopny přežívat až 5 měsíců, v kontaminovaném krmivu 17 měsíců, v půdě krůtích výběhů 6-4 měsíců a v prostředí hal 5-25 i více týdnů.[6]

Kmeny S. arizonae jsou sérologicky příbuzné se salmonelami a také techniky identifikace jejich antigenní struktury včetně nomenklatury sérotypů jsou shodné. Dosud bylo u nich prokázáno 34 somatických (O) antigenů a 43 bičíkových (H) antigenů. Nejznámější sérotypy, dříve označované jako 7:1,7,8 a 7:1,2,6, jsou nyní označovány jako 18:z₄z₃₂ a 18:z₄z₂₃.

U krůťat i kuřat infikovaných S. arizonae kongenitálně nebo během prvních několika dnů po vylíhnutí se může úhyn pohybovat mezi 10-50 % a přetrvávat až do 3.-4. týdne věku.

Bakterie S. arizonae je v přírodě široce rozšířena u různých ptačích, savčích a plazích druhů. U drůbeže je nejčastěji izolována u krůt, ale vyskytuje se i kura domácího, kachen, papoušků i kanárů. U člověka může S. arizonae způsobovat gastroenteritidu.

Možnosti přenosu a šíření infekce jsou stejně tak široké jako u paratyfových salmonel. Subklinicky infikovaní dospělí ptáci jsou často střevními nosiči a šiřiteli S. arizonae po dlouhou dobu. Nejčastějšími zdroji infekce pro drůbež jsou divocí ptáci, hlodavci (potkani, myši) a plazi.

Horizontálně se infekce šíří aerogenně (vzduchem) nebo přímým kontaktem s chronicky nemocnými či latentně infikovanými ptáky (i savci) nebo nepřímo kontaminovaným krmivem, vodou, podestýlkou a technologií.

Možnost vertikálního přenosu od rodičů na potomstvo byla v terénu i experimentálně mnohokrát potvrzena. S. arizonae se dostává do vaječného obsahu přímo v ovariích nebo penetrací přes vaječnou skořápku po její kontaminaci trusem. Perek et al. (1969) izolovali S. arizonae ze semena kohoutů.[7]

Arizonóza se nejčastěji vyskytuje u krůťat v prvních 3 týdnech života. V hejnu se rychle šíří, mortalita se pohybuje mezi 10-50 %. Klinické příznaky nejsou nijak specifické, podobně jako u paratyfových salmonelóz. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí 2-5 dnů.

Krůťata (příp. kuřata) jsou slabá, netečná, shlukují se pod tepelnými zdroji a posedávají. Peří kolem kloaky mají znečištěné, trpí průjmem. Nerada se pohybují, po přinucení k pohybu mají nejistý krok, někdy parézu končetin či zkroucený krk (poškození CNS). Poměrně rychle hynou. Při protrahovaném průběhu dochází u krůťat ke zmnožení exsudátu v přední komoře oční až vzniku sýrovitých usazenin na rohovce jednoho nebo obou očí, což může způsobit i slepotu.[8] U dospělé drůbeže probíhá infekce S. arizonae převážně subklinicky a bez úhynů.

Pitevní nálezy u krůťat infikovaných S. arizonae jsou podobné změnám při infekci paratyfovými salmonelami. Zjišťují se zvětšená a skvrnitá játra, nekrotické fokusy na játrech a srdci, fibrinózní zánět vzdušných vaků, perihepatitida (zánět jaterního pouzdra), peritonitida (zánět pobřišnice) se sýrovitým exsudátem v dutině tělní, meningitida (zánět mozkových blan) a tyflitida (zánět slepých střev). Žloutkový váček může perzistovat.

Vysoká mortalita, nervové příznaky a slepota u krůťat indikují možnou arizonózu. Tyto klinické příznaky, včetně pitevního nálezu, se však vyskytují i u jiných salmonelových infekcí. Nervové příznaky mohou být ale také vyvolány infekcí virem Newcastleské nemoci, aspergilózou a deficiencí vitamínu E (encefalomalácie). Slepost u krůťat může být rovněž způsobena aspergilózou. Proto je nutné potvrdit diagnózu izolací a identifikací příčinné bakterie.

Při identifikace S. arizonae je nutné diferencovat nejen od jiných salmonel, ale také od antigenně příbuzného rodu Citrobacter. Členové tohoto rodu nejsou patogenní pro drůbež, ale z diagnostického hlediska mohou být zaměněni za salmonely v počátečních izolacích ze vzorků trusu.

Antimikrobiálními látkami je možné redukovat ztráty při akutním výskytu arizonózy, ale existují již kmeny rezistentní k některým antibiotikům. Aplikací antibiotik do násadových vajec lze také získat rozmnožovací chovy krůt prosté S. arizonae, případně za pomoci vakcinace. Podobně jako u paratyfových infekcí je ale třeba provádět další opatření (sanitace, kontrola) zabraňující zavlečení nákazy, případně jejímu šíření, do chovů.

• Enterobakteriální infekce ptáků
• Salmonelózy drůbeže

• JURAJDA, Vladimír. Nemoci drůbeže a ptactva – bakteriální a mykotické infekce. 1. vyd. Brno: ES VFU Brno, 2003. 185 s. ISBN 80-7305-464-7.
• SAIF, Y.M. et al. Diseases of Poultry. 11. vyd. Ames, USA: Iowa State Press, Blackwell Publ. Comp., 2003. 1231 s. Dostupné online. ISBN 0-8138-0423-X. (anglicky)