Arača
Arača (srbsky Арача) je zřícenina středověkého románského kostela, který se nachází mezi obcemi Novi Bečej a Novo Miloševo v Srbsku, v autonomní oblasti Vojvodina. V roce 1948 byla stavba prohlášena jako kulturní dědictví.[1]
Kostel svatého Michaela archanděla, Arača | |
---|---|
Zřícenina kostela Arača | |
Místo | |
Stát | Srbsko |
Autonomní oblast | Vojvodina |
Okruh | Středobanátský okruh |
Obec | Novo Miloševo |
Souřadnice | 45°38′38,44″ s. š., 20°16′21,54″ v. d. |
Arača | |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Užívání | nevyužíván |
Zánik | 1280, 1551 |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | románský, gotický |
Typ stavby | trojlodní bazilika |
Výstavba | 1. polovina 13. století, 1370 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen, pískovec, mramor, cihla |
Další informace | |
Oficiální web | http://www.zrenjaninheritage.com/ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Arača byla postavena kolem roku 1230 na základech staršího kostela z 11. století. V roce 1280 byl vypleněn a zničen a v roce 1370 znovu vybudován a přestavěn na příkaz královny Jelisavety Kotromanić z Anjou. Během této rekonstrukce byla přidána gotická věž, jejíž pozůstatky dodnes existují. Předpokládá se, že kostel patřil k panství, které v roce 1407 král Zikmund dal despotu Stefanovi Lazarevićovi. Později patřila despotovi Djurdjovi Brankovićovi, který jej daroval Pavlu Birinji.
V roce 1551 uspořádali Srbové v Arače shromáždění, na kterém se rozhodli připojit se k Turkům.[2] V roce 1551 osmanští Turci kostel vypálili a od té doby nebyl nikdy znovu vystaven.
Vesnice Arača existovala ještě v 17. století. V roce 1660 přišli mniši srbského kláštera Pećského patriarchátu vybírat příspěvky. Během toho byla sepsána následující jména obyvatel, pravoslavných Srbů: hostitel Vujica (u něhož pobývali), Jovan, pop Kosta, kníže Petar a kněžna Draginja, Boža Jovin, Dmitar, Ognjan a Petar Stojanović.[3]
Od roku 1970 do roku 1978 na kostele probíhají konzervační a restaurátorské práce. Ty byly vedeny Institutem ochrany kulturních památek v Novém Sadu a vedl je archeolog Muzea Vojvodiny v Novém Sadu Sandor Nadj. V roce 2013 byly na místě prováděny další práce, vedené Vojvodinským muzeem a Oblastním ústavem pro ochranu kulturních památek a to v rámci přeshraniční spolupráce Maďarsko-Srbsko.[4]
Galerie
- Východní strana kostela
- Západní strana kostela
- Fotografie oblouků
- Fotografie pilířů
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Арача na srbské Wikipedii.
- Crkva Sv. Arhanđela Mihaila, Arača, Приступљено 23. 7. 2015.
- Феликс Милекер: "Историја вароши Велики Бечкерек 1333-1918. године", репринт, Зрењанин 2011.
- Душан Поповић, С. Матић: "О Банату и банатском становништву у 17. веку", Сремски Карловци 1931.
- Нови пројекат у оквиру ИПА програма прекограничне сарадње Мађарске и Србије
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arača na Wikimedia Commons