Antoni Malczewski

Powieść "Maria", vydání z roku 1825

Hrob básníka a jeho nevlastní sestry Karoliny ve Varšavě

Pocházel ze šlechtické rodiny, jeho otec byl generál. Místo jeho narození je nejasné. Některé zdroje uvádějí Varšavu[2], jiné volyňskou obec Kniahinin.[1]

Získal francouzskou výchovu, ale Liceum Krzemieniecki nedostudoval. Jako voják se zúčastnil napoleonských válek, byl raněn a zajat a už v roce 1815 odešel do výslužby. Od roku 1816 cestoval. Ve Francii poznal romantickou literaturu, v Itálii se seznámil s Byronem a inspiroval ho k básni Mazepa. Po návratu do vlasti roku 1821 žil na rodinném statku na Volyni s duševně nemocnou ženou a od roku 1824 ve Varšavě, kde zemřel v bídě a opuštěnosti.[1]

V roce 1825 vydal své jediné větší dílo, silně byronovskou báseň Maria, powieść ukrajińska (někdy také v archaické formě jména jako Marya), o kruté pomstě otce ukrajinské dívky za její tajný sňatek, kterou kritika odmítla, a neúspěšný básník brzy poté zemřel. Po básníkově smrti byla báseň objevena a velmi ceněna pro výstižný popis ukrajinské přírody a společnosti a romantickou ironii smíšenou se tesknými pocity beznaděje. Jde o první lyricko-epickou poemu (nazývanou také básnická povídka) v polské literatuře, která ovlivnila tvorbu polských romantiků a například i Karla Hynka Máchu. Byla dvakrát přeložena i do češtiny a dnes se řadí k velmi významným dílům polského romantismu.[1]

Malczewski je pohřben na Powązkowském hřbitově (Cmentarz Powązkowski) ve Varšavě.[3]

• Roman Statkowski: Maria (1903-1904, uvedeno 1906), polská opera.[2]

• Marie: Pověst ukrajinská, Praha: Antonín Řivnáč 1852, přeložil František Vlasák.
• Marie: Pověsť ukrajinská A. Malčevského. Praha: Ignác Leopold Kober 1882, přeložil Jan Evangelista Nečas.