Jan Evangelista Nečas

Z poezie Jana Evangelisty Nečase lze uvést:

• 30 básní lyrických (1884) [6]
• Pohledy do dějin (1886) – 60 básniček [7]
• Biblické příběhy a legendy ze zemí východních (1888) [8]
• Na poli krve (1905) [9]
• Žně smrti (1905), soubor básní reagujících na Rusko-japonskou válku;
• Od srdce k srdci : padesát projevů : řada milostných veršů na dopisnice a do památníků (1911).[10]
• 100 písní k dobré duši (1911) [11]

Svých veršů používal i v boji za češtinu v oblasti práva. Časopis Právník otiskl přinejmenším dvě jeho krátké básně.

• Versus memoriales k jurisdikční normě a civ. řádu soudnímu (1897).

Některé jeho verše jiní autoři zhudebnili, např.:

• Ty mocný, silný, veliký (1905), dnes pod č. 905 součást Kancionálu. Společného zpěvníku českých a moravských diecézí; nápěv vytvořil Karel Eichler.

• Pernštýn a poříčí Svratky z Tišnova ku pramenům (1903) [12]

• O právních poměrech kontribučenských fondů na Moravě od jich zákonitého zřízení před 100 lety až na naše časy (1788-1888) (1889) [13]
• Rádce pro poručníky a opatrovníky (1889);
• Čím a jak ochrániti rolnictva? (1890) [14]
• Sekvestrace (1891) – dle zákonův i četných rozhodnutí nejvyššího soudu pro potřebu praktickou [15]
• Vzorce protokolů, rozsudkův a výměrů soudních k řízení spornému i nespornému (1892);
• Deutsch-böhmische juridische Terminologie = Německo-české názvosloví právnické (1893), recenzi profesora Miřičky je v časopise Právník (1892, str. 574), dále v Právníku (1893, str. 693 a 732);[16]
• Praktické porady a pokyny právní (1894), zde [Nečas] chce rozšířiti v lidu nejelementárnější vědomosti o právu a správě spravedlnosti. Způsobem každému snadno pochopitelným vysvětluje, jak zřízeny jsou soudy, kdo jest oprávněn sepisovati právní spisy, co se děje se spisy k soudu podanými, jaké následky má zmeškání stání nebo zanedbání lhůty, jak zřízeny jsou knihy pozemkové aj.[17];
• Naše nové řízení bagatelní před soudy okresními a živnostenskými (1898);
• Německo-české názvosloví právnické (1900); * Německo-české názvosloví právnické (1900) [18]
• Kytička humoru z praxe právnické (1904) [19]
• Malá čítanka právnická (1907);
• Čítanka o našem právu : pro náš lid (1911).

• Názvosloví právnické (1890, str. 831);
• Fukar (1892, str. 71, 144, 179 a 215);
• K češtině právnické (1893, str. 811);
• v ročníku 1894, str. 672 Nečas brojí proti užívání neosobních obratů na způsob „obecní úřad se žádá“, „strany a svědkové se volají“, „důkaz se připouští“ a navrhuje za ně konkrétní náhrady jako „soud povoluje, povoleno jest, máte povoleno“, místo „o tom uvědomují se“ navrhuje „věztež o tom“, dnes „na vědomí“;
• v ročníku 1896 Nečas referuje o nových českých překladech nových rakouských zákonů. Na str. 599 pak např. kritizuje překlad německého Bekämpfung (eines Anspruches...) jako „porážení“ a místo tohoto příliš drsného, hrubou sílu připomínajícího překladu navrhuje „příhodnější obraz od stromu vzatý: mocně působícími důvody mohou býti nárok, tvrzení, odvolací důvody vyvráceny“, jak je zvykem říkat dnes;
• Spravedlnost základ říší! (1905, str. 674), báseň k neutěšeným jazykovým poměrům ve Slezsku;
• Sbírej, kdo jsi české řeči ctitel! S germanismy roztrhl se pytel! (1907, str. 108), brusičsky laděná báseň.

Z překladů lze uvést:

• Antoni Malczewski: Marie: pověsť ukrajinská (1882);
• Básně Miriamovy: (Zenona Przesmyckého z Varšavy) (asi 1886);
• Tři básně Julia Słowackého (1882).
• Tři pověsti (1883) [20]
• Vybrané bajky Aesopovy i Phaedrovy (1888) [21]

• Biblické příběhy a legendy ze zemí východních (1888) [22]