Anton Rösler (skladatel)

Pozdější varhaník a hudební skladatel Anton Rösler se narodil 26. května 1785 v mikulášovickém domě čp. 303. Jeho otec byl domkář Johann Georg Rösler, matka se jmenovala Magdalena, rozená Zimmerová. Druhý den po narození jej v kostele svatého Mikuláše pokřtil kaplan Richter. Za kmotry mu vybrali rodiče místního pekaře Josefa Heina a mlynáře Josefa Tatzaera.[3] Z Röslerova dětství se nedochovaly žádné zprávy. S hudbou patrně začínal v místním kostele, hudební vzdělání získal neznámo kde (jako nejpravděpodobnější se jeví Drážďany, případně Praha či Jičín). Rovněž není doložené, kde pracoval do svých 27 let.[4] Roku 1812 nastoupil na místo uvolněné po Johannu Puppovi jako varhaník a druhý učitel (preceptor) na místní farní škole (dům čp. 7), kde také bydlel.[3] V září 1817 se oženil s Marií Franziskou Pietschmannovou, o devět let mladší dívkou z domu čp. 106. Dva měsíce po svatbě se jim narodilo jediné dítě, dcera Marie.[pozn. 1] Jako varhaník hrál Rösler pravidelně na kůru kostela svatého Mikuláše v Mikulášovicích, v případě potřeby však začasté vypomáhal v okolních chrámech. Nejčastěji to byly kostel svatého Bartoloměje ve Velkém Šenově, kostel Navštívení Panny Marie v Lobendavě, kostel svatého Šimona a Judy v Lipové, kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově či kostel svatého Martina v Brtníkách. Ve dvou prvně zmiňovaných chrámech se také dochovaly rukopisy skladeb, které Rösler sám složil. Kvůli velkému požáru Mikulášovic v roce 1842 značná část jeho díla nenávratně zmizela. Silně poškozen byl nejen kostel (věž a krovy), ale také fara (čp. 10) a farní škola, kde měl Rösler své skladby uložené.[3]

Anton Rösler zůstal činný až do své smrti. Zemřel 26. prosince roku 1850, sedm měsíců po své ženě Marii Franzisce.

Kostel svatého Mikuláše v Mikulášovicích, kde Anton Rösler působil

Z Röslerova hudebního díla se dochovala pouze část.

• Mši D dur (Missa in D) objevil na konci 20. století v archivu lobendavského kostela varhaník Patrik Engler. Zaznívá při slavnostních příležitostech v nastudování Rumburského komorního orchestru a Vilémovského chrámového sboru.[3]
• Organo solo in F je skladba psaná v mozartovském stylu s vážnější střední částí, která je v tónině f-moll, zakončená virtuózní varhanní kadencí.[4] Ze skladby se dochovaly pouze party. Nalezena byla ve věži kostela ve Velkém Šenově.
• Aria in C „O Domine Deus“ byla rovněž nalezena ve Velkém Šenově. Ze skladby pro soprán a orchestr se dochovaly pouze party.
• Stationis a Festo Corporis Christi je cyklus čtyř sborů s doprovodem tří trubek, dvojic fléten, klarinetů, horen, tympánů a jednoho fagotu. Sbory jsou v němčině.[4]