Anton August Glückselig

Anton August Glückselig, též Gustav Thormund Legis-Glückselig (19. červen 1806 Praha – 28. leden 1867 Praha[1]), byl pražský německojazyčný historik, spisovatel a válečný veterán.

Anton August Glückselig
Narození19. června 1806
Praha
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. ledna 1867 (ve věku 60 let) nebo 1867 (ve věku 60–61 let)
Praha
Rakouské císařství Rakouské císařství
Povoláníhistorik, spisovatel a publicista
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Pocházel z rodiny pražského učitele Bartoloměje Glückseliga a jeho ženy Agnes.[2] Absolvoval Akademické gymnasium v Praze, od roku 1823 pokračoval studiem filozofie a historie na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, studia nedokončil a odešel na vojnu, k 5. batalionu myslivců. Bydlel v Lipsku, kde byl 24. dubna 1828 prohlášen za válečného invalidu. Ve 20. letech se zabýval slavistikou, psal o severských Slovanech a jejich mytologii. Do Prahy se vrátil asi roku 1830, oženil se zde a svou další kariéru věnoval psaní historických statí a knih, převážně o Praze. Svá díla podepisoval Dr. Legis-Glückselig.

Roku 1836 mu stavovský sněm udělil funkci korunovačního historiografa. Z královské korunovace Ferdinanda V. vydal reprezentativní album litografií. V letech 1852–1856 redigoval bohatě ilustrovanou Chronik von Böhmen a litoměřický Medauův Kalendář. Patřil k českým zemským patriotům německé národnosti.

Jeho extenzivní literární tvorba vychází vždy ze studia historických pramenů, osobní znalosti objektů, o kterých píše, a má romantickou fabulaci. Největší hodnotu mají topografická díla o pražských památkách a díla editorská: vydal např. rukopis Jana Nepomuka Zimmermanna o zrušených pražských klášterech a kaplích. U svých publikací vždy dbal na kvalitní typografii a litografické ilustrace. Statěmi přispíval do různých časopisů a sborníků, např. Libussa (v r. 1852 životopis Václava Hanky,[3] aj.).

Ve stáří pobýval u Františka hraběte Thun-Hohensteina na zámku v Děčíně, jemuž pořádal archiv. Pro ikonografii umění má význam jeho stať Christus-Archäologie z roku 1862, o Mandylionu – obrazu Kristovy tváře krále Abgara z Edesse, s věnováním hraběti Thunovi. Zemřel v Praze.

Rodina

Oženil se s Terezií Lippoldovou (1816–1867) z Litoměřicka, s níž v Praze vychoval tři děti. Prvorozený syn Ferdinand (1849–1913) se v Medauově oficíně v Litoměřicích vyučil litografem, ale zběhl od řemesla k vojsku, sloužil u myslivců, pak se toulal, roku 1898 byl dopraven do pražské donucovací pracovny. Mladší syn August (* 1852) a dcera Františka (1858–1872) se nedožili dospělosti.[4]

Dílo

Pragensia
  • Topographischer Grundriss von Prag und dessen Umgebungen (1835)
  • Illustrierter Wegweiser durch Prag (1853)
  • Miniaturgemälde von Prag (1853)
  • Diplomatische Geschichte der aufgehobenen Klöster und Capellen in der königl. Hauptstadt Prag. Aus der Handschrift des Joh. Nep. Zimmermann neu herausgegeben (1837).
  • Geschichte Böhmens seit der Urzeit bis Gegenwart (1853)
  • Aktenmässige Darstellung des königl. böhmischen Erbhuldigungs-, Belehnungs- und Krönungs-Ceremoniels (1836).
  • Der Prager Dom zu St. Veit, geschichtlich und kunstarchäologisch dargestellt (1855).

Ostatní historie
  • Denkwürdigkeiten des Grafenhauses Thun-Hohenstein (1866)
  • Kritische Beiträge zur slavischen Philologie

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Augusta Antona Glückseliga farnosti při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze
  2. Pobytová přihláška
  3. Osobnosti rkp. sporu. www.rukopisy-rkz.cz [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online.
  4. Pobytová přihláška v AhMP

Literatura
  • Ottův slovník naučný, heslo Legis-Glückselig. Sv. 16.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.