Veterán (voják)

Ve starém Římě byli veteráni vysloužilí vojáci, kteří byli propuštěni z armády po 20 letech aktivní služby. Tvořili jakousi zálohu, jež byla v případě války opět povolávána do vojska.

Za napoleonských válek tvořili veteráni Napoleonovu slavnou starou gardu, jejíchž 1000 příslušníků se s ním 1. března 1815 po útěku z Elby vylodilo v zátoce San Juan u Cannes a která se poté proslavila zejména hrdinným odporem v bitvě u Waterloo.

V roce 1865, na konci války Severu proti Jihu, se práv veteránů veřejně zastal americký prezident Abraham Lincoln. Na jejich podporu pak v USA vznikla řada veteránských organizací.

Ve 20. století se o rozvoj veteránské tradice zasloužily zejména obě světové války. Po zkušenostech s kritickým vývojem po 1. světové válce vznikly po skončení 2. světové války ve většině zúčastněných zemí veteránské organizace, jako například Americká legie v USA, jež pomáhaly se začleňováním válečných veteránů do běžného života.

Odhaduje se, že během 1. světové války padlo na bojištích více než 150 000 Čechů.[1] V ruských, italských a francouzských legiích pak sloužilo celkem 100 000 mužů.[2]

Za druhé světové války bojovalo v československých zahraničních jednotkách asi 50 000 lidí. V partyzánských jednotkách v Itálii, v SSSR a na Slovensku a v řadách francouzského podzemního hnutí bojovalo asi 12 000 československých dobrovolníků, z nichž asi 2900 padlo či zůstalo nezvěstných.[2]

Poslední přeživší československý legionář z první světové války a ruské občanské války byl Alois Vocásek (1896–2003).

Poslední přeživší československý interbrigadista ze španělské občanské války byl Adolf Vodička (1913–2012).

K 23. březnu 2022 žilo v Česku 158 veteránů druhé světové války.[3]

• Poslední přeživší československý veterán z obléhání Tobruku byl Bernard Papánek (1920–2021).[4]
• Poslední přeživší československá veteránka z bitvy u Sokolova byla Jarmila Halbrštátová (1924–2020).[5]
• Poslední přeživší československý letec RAF z druhé světové války je Emil Boček (* 1923).[6]

Veteráni Wehrmachtu a Waffen-SS i jejich vdovy mají nárok na německý důchod.[7] V roce 1998 Německo změnilo své zákony o důchodech, aby se zabránilo jejich vyplácení válečným zločincům. Změna se vztahuje pouze na žádosti o dávky poskytnuté po 13. listopadu 1997.[8] V osmi spolkových zemích Německa v roce 1998 pobíralo 23 501 bývalých příslušníků jednotek SS zvláštní penzi pro takzvané "válečné oběti", kterou od roku 1950 vyplácí západní Německo.[9]

• Den válečných veteránů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu veterán na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Vysloužilci vojenští v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky Sdružení válečných veteránů České republiky
• Oficiální stránky Československé obce legionářské
• Spolek pro vojenská pietní místa o. s.
• Post Bellum
• Paměť národa