Anna d'Este
Anna d'Este (16. listopadu 1531 – 17. května 1607) byla významnou princeznou se značným vlivem u francouzského dvora a ústřední postavou náboženských válek. Prvním manželstvím se stala vévodkyní z Aumale a de Guise, druhým sňatkem pak vévodkyní z Nemours a Genevois.
Anna d'Este | |
---|---|
vévodkyně de Guise vévodkyně z Nemours | |
Manžel | František de Guise Jakub z Nemours |
Narození | 16. listopadu 1531 Ferrara, Itálie |
Úmrtí | 17. května 1594 Paříž, Francie |
Potomci | Jindřich I. de Guise Kateřina de Guise Karel II. Lotrinský Ludvík II., kardinál de Guise Antonín de Guise František de Guise Maxmilián de Guise Karel Emanuel z Nemours Markéta z Nemours Jindřich I. z Nemours |
Dynastie | Estenští |
Otec | Herkules II. d'Este |
Matka | Renata Francouzská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Anna d'Este se narodila 16. listopadu 1531 jako nejstarší dcera ferrarského vévody Herkula II. (syn Lucrezie Borgia a vnuk papeže Alexandra VI.) a Renaty Francouzské (dcera Ludvíka XII.) Vyrůstala ve Ferraře, kde se jí dostalo vynikajícího vzdělání. Budoucí spisovatelka a učenka Olympia Fulvia Morata byla vybrána za jednu z jejích společnic.
V roce 1548, po dlouhých a obtížných jednáních, byla zasnoubena s francouzským vévodou z Aumale Františkem, synem vévody de Guise. Smlouva byla podepsána 28. září ve Ferraře a samotné manželství uzavřeno v Saint-Germain-en-Laye poblíž Paříže 16. prosince. Princezna se do Itálie nikdy nevrátila. Anna byla vnučkou Ludvíka XII., a tedy sestřenkou Jindřicha II. Francouzského.
Sňatkem se stala členkou mocného rodu Guisů a díky svým italským kořenům měla obzvláště úzké vztahy s královnou a později královnou - matkou, Kateřinou Medicejskou. Z těchto důvodů měla u dvora význačné postavení. Po smrti svého tchána v roce 1550 spravovala rodinný majetek a obrovské bohatství Guisů s pomocí své tchyně, Antoinette Bourbonské. Anna působila jménem svého otce jako prostředník mezi francouzským a ferrarským dvorem. Porodila sedm dětí, z nichž se čtyři dožily dospělosti.
V únoru 1563 byl František de Guise zavražděn. Zatímco byl vrah chycen a ihned usmrcen, Anna udělala všechny potřebné kroky, aby mohla zažalovat vůdce francouzských hugenotů, Gasparda de Coligny, kterého z vraždy vinila. Během následujících tří let vyvíjela vdova svými žádostmi tlak na krále a jeho dvořany, ale v lednu 1566 prohlásila králova rada admirála Colignyho za nevinného a uložila věčné mlčení v této věci. Většina jejích současníků vinila vévodkyni vdovu de Guise odpovědnou za výstřel na Colignyho z 22. srpna 1572, který byl signálem pro začátek Bartolomějské noci.
29. dubna 1566 se Anna provdala za Jakuba z Nemours. Od té doby trávila princezna většinu času v Annecy nebo na cestě mezi jejím vévodstvím Genevois a francouzským dvorem. V politicky obtížných situacích působila jako prostředník mezi svým manželem a savojským vévodou. Anna podporovala kariéru svých synů, pomohla svým klientům k získání živobytí a nárokovala si přední místo při oficiálních dvorních ceremoniích. Po smrti svého druhého manžela v roce 1585 žila Anna v Paříži, v Hôtel de Nemours. S vytvořením Katolické ligy, v níž hráli její synové důležitou roli, její význam značně vzrostl.
V prosinci 1588 nechal Jindřich III. Francouzský zavraždit dva její syny a ji uvěznit. I když nám prameny nic neříkají o vévodkyniných činech po jejím propuštění, někteří současníci ji považovali za zodpovědnou za královo zavraždění. Během obléhání Paříže Jindřichem IV. byla Anna prohlášena za "královnu - matku" ligy, ale po Bourbonově konverzi zpět ke katolictví ho uznala za krále a snažila se přesvědčit své syny ke stejnému kroku. V roce 1594 Anna odcestovala do Paříže, aby vzdala hold Jindřichu IV. Poslední roky strávila ve vysoce úctyhodném postavení "superintendante de la maison" královny Marie Medicejské. Také se však zadlužovala a starala se o finanční situaci svých dětí i vnoučat.
Smrt
Když 17. května 1607 zemřela, hodnota jejích movitých věcí přišla na o něco více než 4000 livrů. Vnitřnosti a srdce vévodkyně bylo pohřbeno v Paříži a v Joinvillu, zatímco její tělo bylo přeneseno do Annecy, kde bylo pohřbeno vedle jejího druhého manžela. Hroby se nedochovaly.
Potomci
Děti z prvního manželství s Františkem de Guise:
- Jindřich I. de Guise
- Kateřina de Guise
- Karel II. Lotrinský
- Ludvík II., kardinál de Guise
- Antonín de Guise
- František de Guise
- Maxmilián de Guise
Děti z druhého manželství s Jakubem z Nemours:
- Karel Emanuel z Nemours
- Markéta z Nemours
- Jindřich I. z Nemours
Vývod z předků
Niccolò III. d'Este | ||||||||||||
Herkules I. d'Este | ||||||||||||
Ricciarda di Saluzzo | ||||||||||||
Alfons I. d'Este | ||||||||||||
Ferdinand I. Ferrante | ||||||||||||
Eleonora Neapolská | ||||||||||||
Isabella z Chiaromonte | ||||||||||||
Herkules II. d'Este | ||||||||||||
Jofré Llançol i Escrivà | ||||||||||||
Alexandr VI. | ||||||||||||
Isabel Borja | ||||||||||||
Lucrezia Borgia | ||||||||||||
Giacommo dei Cattanei | ||||||||||||
Vannozza dei Cattanei | ||||||||||||
Mencia Pinctoris | ||||||||||||
Anna d'Este | ||||||||||||
Ludvík z Valois | ||||||||||||
Karel Orléanský | ||||||||||||
Valentina Visconti | ||||||||||||
Ludvík XII. | ||||||||||||
Adolf I. Klevský | ||||||||||||
Marie Klevská | ||||||||||||
Marie Burgundská | ||||||||||||
Renata Francouzská | ||||||||||||
Richard Bretaňský | ||||||||||||
František II. Bretaňský | ||||||||||||
Markéta Orleánská | ||||||||||||
Anna Bretaňská | ||||||||||||
Gaston IV. z Foix | ||||||||||||
Markéta z Foix | ||||||||||||
Eleonora Navarrská | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna d'Este na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna d'Este na Wikimedia Commons
vévodkyně de Guise | ||
---|---|---|
Předchůdce: Antoinette Bourbonská |
1550–1563 Anna d'Este |
Nástupce: Kateřina Klévská |
vévodkyně z Nemours | ||
---|---|---|
Předchůdce: Šarlota Orléanská |
1566–1585 Anna d'Este |
Nástupce: Anna Lotrinská |