Anna d'Este

Anna d'Este (16. listopadu 153117. května 1607) byla významnou princeznou se značným vlivem u francouzského dvora a ústřední postavou náboženských válek. Prvním manželstvím se stala vévodkyní z Aumale a de Guise, druhým sňatkem pak vévodkyní z Nemours a Genevois.

Anna d'Este
vévodkyně de Guise
vévodkyně z Nemours
ManželFrantišek de Guise
Jakub z Nemours
Narození16. listopadu 1531
Ferrara, Itálie
Úmrtí17. května 1594
Paříž, Francie
PotomciJindřich I. de Guise
Kateřina de Guise
Karel II. Lotrinský
Ludvík II., kardinál de Guise
Antonín de Guise
František de Guise
Maxmilián de Guise
Karel Emanuel z Nemours
Markéta z Nemours
Jindřich I. z Nemours
DynastieEstenští
OtecHerkules II. d'Este
MatkaRenata Francouzská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Anna d'Este se narodila 16. listopadu 1531 jako nejstarší dcera ferrarského vévody Herkula II. (syn Lucrezie Borgia a vnuk papeže Alexandra VI.) a Renaty Francouzské (dcera Ludvíka XII.) Vyrůstala ve Ferraře, kde se jí dostalo vynikajícího vzdělání. Budoucí spisovatelka a učenka Olympia Fulvia Morata byla vybrána za jednu z jejích společnic.

V roce 1548, po dlouhých a obtížných jednáních, byla zasnoubena s francouzským vévodou z Aumale Františkem, synem vévody de Guise. Smlouva byla podepsána 28. září ve Ferraře a samotné manželství uzavřeno v Saint-Germain-en-Laye poblíž Paříže 16. prosince. Princezna se do Itálie nikdy nevrátila. Anna byla vnučkou Ludvíka XII., a tedy sestřenkou Jindřicha II. Francouzského.

Sňatkem se stala členkou mocného rodu Guisů a díky svým italským kořenům měla obzvláště úzké vztahy s královnou a později královnou - matkou, Kateřinou Medicejskou. Z těchto důvodů měla u dvora význačné postavení. Po smrti svého tchána v roce 1550 spravovala rodinný majetek a obrovské bohatství Guisů s pomocí své tchyně, Antoinette Bourbonské. Anna působila jménem svého otce jako prostředník mezi francouzským a ferrarským dvorem. Porodila sedm dětí, z nichž se čtyři dožily dospělosti.

V únoru 1563 byl František de Guise zavražděn. Zatímco byl vrah chycen a ihned usmrcen, Anna udělala všechny potřebné kroky, aby mohla zažalovat vůdce francouzských hugenotů, Gasparda de Coligny, kterého z vraždy vinila. Během následujících tří let vyvíjela vdova svými žádostmi tlak na krále a jeho dvořany, ale v lednu 1566 prohlásila králova rada admirála Colignyho za nevinného a uložila věčné mlčení v této věci. Většina jejích současníků vinila vévodkyni vdovu de Guise odpovědnou za výstřel na Colignyho z 22. srpna 1572, který byl signálem pro začátek Bartolomějské noci.

29. dubna 1566 se Anna provdala za Jakuba z Nemours. Od té doby trávila princezna většinu času v Annecy nebo na cestě mezi jejím vévodstvím Genevois a francouzským dvorem. V politicky obtížných situacích působila jako prostředník mezi svým manželem a savojským vévodou. Anna podporovala kariéru svých synů, pomohla svým klientům k získání živobytí a nárokovala si přední místo při oficiálních dvorních ceremoniích. Po smrti svého druhého manžela v roce 1585 žila Anna v Paříži, v Hôtel de Nemours. S vytvořením Katolické ligy, v níž hráli její synové důležitou roli, její význam značně vzrostl.

V prosinci 1588 nechal Jindřich III. Francouzský zavraždit dva její syny a ji uvěznit. I když nám prameny nic neříkají o vévodkyniných činech po jejím propuštění, někteří současníci ji považovali za zodpovědnou za královo zavraždění. Během obléhání Paříže Jindřichem IV. byla Anna prohlášena za "královnu - matku" ligy, ale po Bourbonově konverzi zpět ke katolictví ho uznala za krále a snažila se přesvědčit své syny ke stejnému kroku. V roce 1594 Anna odcestovala do Paříže, aby vzdala hold Jindřichu IV. Poslední roky strávila ve vysoce úctyhodném postavení "superintendante de la maison" královny Marie Medicejské. Také se však zadlužovala a starala se o finanční situaci svých dětí i vnoučat.

Smrt

Když 17. května 1607 zemřela, hodnota jejích movitých věcí přišla na o něco více než 4000 livrů. Vnitřnosti a srdce vévodkyně bylo pohřbeno v Paříži a v Joinvillu, zatímco její tělo bylo přeneseno do Annecy, kde bylo pohřbeno vedle jejího druhého manžela. Hroby se nedochovaly.

Potomci

Děti z prvního manželství s Františkem de Guise:

Děti z druhého manželství s Jakubem z Nemours:

  • Karel Emanuel z Nemours
  • Markéta z Nemours
  • Jindřich I. z Nemours

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Niccolò III. d'Este
 
 
Herkules I. d'Este
 
 
 
 
 
 
Ricciarda di Saluzzo
 
 
Alfons I. d'Este
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Ferrante
 
 
Eleonora Neapolská
 
 
 
 
 
 
Isabella z Chiaromonte
 
 
Herkules II. d'Este
 
 
 
 
 
 
Jofré Llançol i Escrivà
 
 
Alexandr VI.
 
 
 
 
 
 
Isabel Borja
 
 
Lucrezia Borgia
 
 
 
 
 
 
Giacommo dei Cattanei
 
 
Vannozza dei Cattanei
 
 
 
 
 
 
Mencia Pinctoris
 
Anna d'Este
 
 
 
 
 
Ludvík z Valois
 
 
Karel Orléanský
 
 
 
 
 
 
Valentina Visconti
 
 
Ludvík XII.
 
 
 
 
 
 
Adolf I. Klevský
 
 
Marie Klevská
 
 
 
 
 
 
Marie Burgundská
 
 
Renata Francouzská
 
 
 
 
 
 
Richard Bretaňský
 
 
František II. Bretaňský
 
 
 
 
 
 
Markéta Orleánská
 
 
Anna Bretaňská
 
 
 
 
 
 
Gaston IV. z Foix
 
 
Markéta z Foix
 
 
 
 
 
 
Eleonora Navarrská
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna d'Este na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

vévodkyně de Guise
Předchůdce:
Antoinette Bourbonská
15501563
Anna d'Este
Nástupce:
Kateřina Klévská
vévodkyně z Nemours
Předchůdce:
Šarlota Orléanská
15661585
Anna d'Este
Nástupce:
Anna Lotrinská
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.