Kateřina Klévská

Kateřina se narodila jako druhá dcera Františka de Cléves, vévody de Nevers, a Markéty Bourbonské, starší sestry navarrského krále Antonína. Byla sestřenicí prvního francouzského krále z rodu Bourbonů, Jindřicha IV., švagrovou Jindřicha I. Bourbon-Condé a pratetou polské královny Ludoviky Marie Gonzagové.

Ve dvanácti letech byla Kateřina provdána za Antonína z Croÿ, knížete de Porcien (nebo Porcean), který zemřel o sedm let později. Po konvenčních třech letech smutku se v roce 1570 provdala za o dva roky mladšího Jindřicha Lotrinského, vévodu de Guise. Měli spolu čtrnáct dětí, včetně vévody Karla de Guise a Ludvíka III., kardinála de Guise. Kateřina měla obecně známý poměr s mladým šlechticem Saint-Mégrinem, kterého její manžel zabil. Událost je zdramatizovaná ve hře Alexandra Dumase staršího Henri III et sa cour z roku 1829.

Jindřich de Guise byl vůdcem katolické frakce v Hugenotských válkách. Od roku 1584 byl konflikt mezi frakcemi vedenými Jindřichem de Guise, Jindřichem Navarrským a Jindřichem III. Francouzským znám jako Válka tří Jindřichů. V roce 1588 byl Jindřich de Guise na příkaz krále Jindřicha III. zavražděn.

Kateřina králi Jindřichovi (který ji posměšně nazýval "la maîtresse de Saint Megrin") nikdy neodpustila jeho roli ve vraždě jejího manžela. Zajímala se o intriky Katolické ligy a podporovala atentát na krále Jindřicha III. v roce 1589. Na konci Války tří Jindřichů si uvědomila zájmy své velké rodiny a podpořila svého syna Karla jako kandidáta na francouzský trůn.

Kateřinino usmíření s jejím bratrancem Jindřichem IV. se až do jeho přestoupení ke katolictví neuskutečnilo. Poté se okamžitě přestěhovala do Paříže, kde získala velmi vážené postavení ve družině Jindřichovi druhé manželky Marie Medicejské. V roce 1613 se Kateřina přimlouvala za svého syna Františka Alexandra, který v souboji zabil barona z Luz, aby byl namísto popravy za vraždu odsouzen k vyhoštění.

Guisové podporovali královnu i během jejího regentství a Kateřina následovala Marii do exilu v Blois poté co se v roce 1619 Ludvík XIII. chopil vlády. Po návratu do Louvru se vévodkyně vdova, prosazující zájmy Guisů, zapojila do osnování proti kardinálu de Richelieu.

Smrt nejmladší dcery, kněžny de Conti (která byla zapletena do spiknutí zvaného Den oklamaných), ji velmi zasáhla. Odešla na zámek v Eu, kde ve věku asi 85 let zemřela. Pohřbena byla po boku svého manžela.

Kateřina se v Paříži 4. října 1570 provdala za Jindřicha I. de Guise, se kterým měla čtrnáct dětí:

• Karel de Guise (2. srpna 1571–30. září 1640)
• Jindřich de Guise (30. června 1572–13. srpna 1574)
• Kateřina de Guise (3. listopadu 1573)
• Ludvík III., kardinál de Guise (22. ledna 1575–21. června 1621)
• Karel de Guise (1. ledna 1576)
• Marie de Guise (1. června 1577–1582)
• Claude z Chevreuse (5. června 1578–24. ledna 1657)
• Kateřina de Guise (29. května 1579)
• Kristýna de Guise (21. ledna 1580)
• František de Guise (14. května 1581–29. září 1582)
• Renata de Guise (1585–13. června 1626), abatyše ze St. Pierre
• Jana de Guise (31. července 1586–8. října 1638), abatyše z Jouarre
• Luisa Markéta de Guise (1588–30. dubna 1631)
• František Alexandr de Guise (7. února 1589–1. června 1614)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Catherine of Cleves na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kateřina Klévská na Wikimedia Commons