Anna Saská (1836)

Narodila se jako sedmé dítě (čtvrtá dcera) z devíti potomků pozdějšího saského krále Jana a jeho manželky Amálie Bavorské. Otec byl synem korunního prince Maxmiliána a jeho manželky Karolíny Bourbonsko-Parmské. Na trůn usedl v roce 1854 jako čtvrtý saský král z dynastie Wettinů. Otec její matky byl bavorský král Maxmilián I. Josef a matka její matky byla bavorská královna Karolína Bádenská.

Anna měla osm sourozenců: Marii (1827–1857), Alberta (1828–1902), Alžbětu (1830–1912), Arnošta (1831–1847), Jiřího (1832–1904), Sidonii (1834–1862), Markétu (1840–1858) a Sofii (1845–1867).

Annin otec byl blízkým přítelem velkovévody Leopolda II. Toskánského; jejich rodiny byly spojeny řadou sňatků a záhy byl dohodnut i sňatek saské princezny s toskánským následníkem trůnu, budoucím velkovévodou Ferdinandem IV. Toskánským (1835–1908), s nímž se poznala dva roky před tím.

Svatba se uskutečnila 24. listopadu 1856 v Drážďanech. Z manželství se narodila jediná dcera:

• Marie Antonietta (10. ledna 1858, Florencie - 13. dubna 1883, Cannes), abatyše Ústavu šlechtičen v Praze, roku 1880 údajně uzavřela tajný sňatek s rakouským korunním princem Rudolfem Habsbursko-Lotrinským.

Po narození Marie Antonietty otěhotněla Anna záhy znovu. Při cestě do Neapole však svou druhou dceru potratila v důsledku tyfové horečky a několik dní poté, 10. února 1859, zemřela ve svých 23 letech i ona sama. 17. března byla slavnostně pochována v bazilice sv. Vavřince ve Florencii, zatímco v Neapoli byl vedle hrobek vévodů bourbonsko-sicilských v bazilice sv. Kláry vybudován její pomník.

Ferdinandův otec, Leopold II. Toskánský, se 21. července roku 1859 byl pod tlakem revolučního hnutí přinucen vzdát se trůnu ve prospěch svého syna a opustit zemi; tím se stal Annin vdovec pět měsíců po její smrti toskánským velkovévodou.

Ferdinand se znovu oženil v roce 1862 s Alicí Bourbonsko-Parmskou, jež mu porodila deset dětí.