Anna Pruská (1836–1918)

Anna se narodila jako nejmladší ze tří dětí pruského prince Karla a princezny Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašské.

Jako krásná mladá princezna byla Anna u dvora předmětem velké pozornosti. V zimě 1852 se s ní v Berlíně setkal mladý rakouský císař František Josef I., zamiloval se do ní a chtěl se ucházet o její ruku. Jeho matka, rakouská arcivévodkyně Žofie, napsala své sestře, pruské královně Alžbětě: "štěstí, které se mu ukázalo jako prchavý sen a zapůsobilo na jeho srdce je – bohužel – mnohem silnější a hlubší, než jsem si původně myslela". Anna však byla v té době již zasnoubená a jako komplikace navíc byly mezi pruskými státníky silné pocity proti spojenectví s Rakouskem. František Josef se zeptal své matky, "zda existuje nějaká naděje, že by se tomuto smutnému sňatku, který vnucují této okouzlující Anně a který jí nenechává žádnou vyhlídku na štěstí, dalo zabránit", ale bez úspěchu. Žofie předpověděla, že Annino manželství s jejím snoubencem Fridrichem Vilémem Hesensko-Kasselským bude nešťastné, což se ukázalo jako pravdivé.

26. května 1853 se sedmnáctiletá princezna Anna na zámku Charlottenburg v Berlíně provdala za o šestnáct let staršího Fridricha Viléma Hesensko-Kasselského. Anna se stala jeho druhou manželkou, Fridrich Vilém měl za sebou traumatickou smrt své milované první ženy Alexandry Nikolajevny Romanovové při porodu. Z této ztráty, kterou utrpěl necelý rok po svatbě s Alexandrou, se nikdy nevzpamatoval. Jak předpovídala arcivévodkyně Žofie, Fridrichův vztah s Annou byl zdvořilý, ale citově vzdálený. Manželé však spolu měli šest dětí:

• Fridrich Vilém III. Hesenský (1854–1888)
• Alžběta Hesensko-Kasselská (1861–1955)
• Alexandr Fridrich Hesenský (1863–1945)
• Fridrich Karel Hesenský (1868–1940)
• Marie Polyxena Hesenská (1872–1882)
• Sibyla Markéta Hesenská (1877–1925)

Dcera britské královny Viktorie, budoucí německá císařovna Viktorie, o Anně napsala:

"...[ona] je velmi hezká, má nejúžasnější postavu, jakou jste kdy viděla, ale její styl se mi moc nelíbí, její šaty jsou mnohem plnější než císařovny a jsou tak nevkusné, že to nesnesu; a nerada vidím princezny tančit se všemi kolem..."

Anna však také byla vysoce inteligentní žena, která předsedala dvornímu salonu vynikajících umělců a hudebníků, mezi které patřili Johannes Brahms, Clara Schumannová, Anton Rubinstein a Julius Stockhausen. Ona sama byla klasicky vyškolenou klavíristkou velkého talentu a schopností, studovala pod Theodorem Kullakem. Brahms jí v roce 1865 věnoval svůj klavírní kvintet.

V roce 1901 konvertovala ke katolictví, což bylo pro hesenskou lankraběnku nezvyklé a způsobila tím politické komplikace. Anna byla předmětem jedné z nejznámějších maleb Franze Xavera Winterhaltera, na které je zobrazena v širokých šatech z tylu přes růžové hedvábí.

Anna zemřela 12. června 1918 ve věku 82 let ve Frankfurtu. Pohřbena byla v katedrále ve Fuldě, před oltářem Svaté Anny.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Anna of Prussia na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Pruská na Wikimedia Commons