Anna Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Narodila se ve Wolfenbüttelu jako dcera Karla I. Brunšvicko-Wolfenbüttelského a princezny Filipíny Šarloty Pruské. Jejími prarodiči z matčiny strany byli pruský král Fridrich Vilém I. a dcera britského krále Žofie Dorotea Hannoverská.

16. března 1756 se Anna Amálie v Braunschweigu provdala za Arnošta Augusta II. Sasko-Výmarsko-Eisenašského. Arnošt August zemřel v roce 1758 a zanechal po sobě nezletilého nástupce, jejich staršího syna Karla Augusta.

Během nezletilosti Karla Augusta vládla jeho matka Anna Amálie. Přesto, že právě probíhala Sedmiletá válka, podařilo se jí zlepšit postavení vévodství. Když Karel August v roce 1775 dosáhl plnoletosti, sama odešla z politické scény.

Jako patronka umění a literatury přitahovala do Výmaru mnohé významné muže z Německa, včetně Johanna Gottfrieda Herdera, Johanna Wolfganga von Goethe, Friedricha Schillera a divadelní společnost Abela Seylera. Když se Anně Amálii podařilo podmanit si Seylerovu společnost, byl to "extrémně šťastný tah. Seylerova společnost byla v té době nejlepší německou divadelní společností." Amalia von Helvig byla později také součástí jejího dvora. Jako vychovatele pro své syny si najala Christopha Martina Wielanda, básníka a překladatele děl Williama Shakespeara. Založila také Knihovnu Vévodkyně Anny Amálie. Vévodkyně byla oceněna v Goetheově díle pod názvem Zum Andenken der Fürstin Anna-Amalia.

Anna Amálie byla vynikající skladatelkou. Mezi její významné práce patří symfonie pro dva hoboje, dvě flétny, dvoje housle a kontrabas (1765), tripartitní oratorium (1768), opera zvaná Erwin und Elmire (1776), založená na Goetheově textu, a divertimento pro klavír, klarinet, violu a violoncello (kolem 1780).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchess Anna Amalia of Brunswick-Wolfenbüttel na anglické Wikipedii.

Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská na Wikimedia Commons