Andrej Kmeť

Narodil se jako syn vesnického kováře. Byl nejmladší z osmi dětí. Jako šestiletý začal chodit do školy v Žarnovickej Hute, to pro něho bylo základem pro studium na gymnáziu v Banskej Štiavnici. Už zde se projevila jeho životná záliba – botanika. Na škole vyučovali významní členové řádu piaristů. Vyučovalo se v němčině. Po skončení šesté třídy gymnázia přešel do sedmé třídy tzv. malého semináře v Trnavě. Tam ukončil i osmou třídu a teologii odešel studovat do Ostřihomi. Po studiích působil jako kaplan v Senohradě, později jako farář v Krnišově. Od roku 1906 žil na odpočinku v Martině.

Přestože neměl odborné vzdělání v tomto oboru, byl jedním z prvních slovenských vzdělanců, který se systematicky věnoval archeologii. Jeho současníci jej nazývali slovenský Schliemann. Při svých výzkumech v Beši vykopal a zachránil kostru mamuta.

Mimo archeologie se věnoval i folkloristice. Už jako student vydal sbírku vánočních lidových písní, během kněžské činnosti zapisoval lidové pověsti a pohádky, zkoumal zvyky a obyčeje, sbíral výšivky a krajky, které propagoval doma i v zahraničí. Roku 1873 zorganizoval expozici výšivek z Hont na světové výstavě ve Vídni. Roku 1891 prezentoval krajky na česko-slovenské jubilejní výstavě a roku 1895 na národopisné výstavě v Praze. S těmito slovenskými vzácnostmi se zúčastnil roku 1893 světové výstavy ženských prací v Paříži. V roce 1904 byl na světové výstavě v USA. Spoluorganizoval výstavu krajek v Martině, která se uskutečnila v roce 1887 a výstavu lidové umělecké tvorby v Hontu roku 1895. Z jeho iniciativy byla roku 1910 založena podílnická společnost Lipa v Martině a Výšivkářské družstvo ve Skalici.

V oblasti geologie, mineralogie a paleontologie spolupracoval s profesory Baníckej a lesníckej akadémie v Banskej Štiavnici. Objevil množství nových druhů rostlin, bylo po něm pojmenováno okolo 40 rostlin, zejména rostlin a hub. Andrej Kmeť sestavil herbář, který obsahuje 72 tisíc položek, z toho 39 tisíc vyšších rostlin (okolo 6 tisíc růží). Shromáždil sbírku semen obsahující 1733 vzorků patřících k 516 rodům. Herbář je uložen v Slovenskom národnom múzeu.

Roku 1892 navrhl založit Slovenskou učenou společnost se sídlem v Martině a s pobočkami ve všech slovenských městech. Sám vypracoval návrh jejích stanov, který byl přijat. Tento jeho počin představuje historický mezník ve vývoji slovenské národní vědy. Všude, kde Kmeť účinkoval, bojoval proti alkoholismu. Založil církevní knihovnu, čtenářský spolek, technickou, zemědělskou a hospodářskou knihovnu a ovocnářský spolek. Podléhal antisemitským předsudkům, typickým pro svou dobu. V dopise K. A. Medveckému si například stěžoval: "Žid je pánem v obchodě, žid je pánem v krčmě, žid je pánem ve velkých dílnách, žid je pánem v palácích, žid je pánem u královských dvorů, žid je pánem v soudní síni, v dvoranách zákonodárných, a žid je pánem v rolníkově chalupě, v rodině, ve škole, ba i v kostelech a v soukromí srdcí, poněvadž je pánem v novinách a pánem groše, chleba, oděvu a celého našeho bytí a hnití."[1]

Psal popularizační příručky a články nejen do slovenských časopisů a novin, jako byly např. Obzor, Katolícke noviny, Národné noviny, Orol, Národný hlásnik, Pútnik svätovojtešský a další, ale i do cizojazyčných, jako bylÖsterreichische botanische Zeitschrift, Uhorské noviny, Deutsche botanische Monatschrift apod.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrej Kmeť na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrej Kmeť na Wikimedia Commons