Dominik Prokop (opat)
Dominik Prokop, také Karl Dominik Prokop (6. srpna 1890 Otovice (okres Náchod) – 6. dubna 1970 Rohr) byl sudetoněmecký benediktinský mnich s českými kořeny, opat klášterů v Břevnově (1926–1939), v Broumově (1926-1945) a v Rohru) (1947–1969), pedagog a teolog.
Dominik Prokop OSB | |
---|---|
59. břevnovsko-broumovský opat | |
Církev | římskokatolická |
Zvolení | 1926 |
Uveden do úřadu | 1926, 1947 |
Období služby | 1926-1945; 1947-1969 |
Předchůdce | Vilém Rudolf |
Nástupce | Jan Anastáz Opasek, Virgil Kinzel |
Zasvěcený život | |
Institut | benediktini |
Opatská benedikce | 1926 |
Osobní údaje | |
Datum narození | 6. srpen 1890 |
Místo narození | Otovice (okres Náchod), Rakousko-Uhersko |
Datum úmrtí | 6. duben 1970 (ve věku 79 let) |
Místo úmrtí | Klášter Rohr (Bavorsko), Německo |
Místo pohřbení | Klášter Rohr (Bavorsko) |
Národnost | německá |
Alma mater | Německá Karlova univerzita |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Vystudoval klášterní gymnázium v Broumově, dále filozofii, filologii a teologii na Německé Karlově univerzitě v Praze. kde také získal doktorát. Anastáz Opasek na něj vzpomínal jako na "velkou osobnost Němce s českými kořeny, který dokonale ovládal český jazyk a byl absolutně spravedlivý k oběma národnostem".[1]
V době svého působení v úřadu břevnovsko-broumovského opata sídlil vždy tři týdny v Broumově a na týden přijel do Břevnova. Po vyhrocení česko-německých národnostních sporů a po vzniku protektorátu Prokop na post břevnovského opata rezignoval a podržel si jen úřad opata broumovského. Podle Opaskova svědectví Prokop s nacisty nekolaboroval, snažil se být loajální k oběma stranám, a proto měl potíže s gestapem. Dva broumovští mniši tehdy byli zatčeni a odvlečeni do koncentračního tábora v Dachau.[2]
Na závěr války Prokop hleděl s obavami, protože do kláštera přicházeli ze Slezska uprchlíci nejrůznějšího smýšlení již od ledna 1945. Obavy si zaznamenával do deníku. Po osvobození Broumova v květnu 1945 Rudá armáda obsadila Broumovský klášter a Dominik Prokop byl vystaven represím jak ze strany Sovětů, tak československých národních správců.
V rámci živelného odsunu Němců Prokop uprchl z Broumova v noci 27. listopadu 1945, společně s broumovským spolubratrem Bedou Menzelem. Na pozvání bavorského opata Korbiniána Hofmeistera se zprvu usadili v bavorském benediktinském klášteře Metten. Odtamtud roku 1947 odešli do Rohru, kde založili gymnázium a novou komunitu, v níž byl Prokop ihned považován za autoritu a zvolen opatem. Stál v čele stavební i duchovní obnovy tamního kláštera až do své rezignace v roce 1969, kdy ho vystřídal ve funkci další broumovský benediktin, Virgil Kinzel.[3].
Bibliografie
Odkazy
Reference
- Anastáz Opasek: Dvanáct zastavení: Vzpomínky opata břevnovského kláštera. Praha 1992, s. 39-42
- Anastáz Opasek: Dvanáct zastavení: Vzpomínky opata břevnovského kláštera. Praha 1992, s. 68-69
- Zeittafel, in:Tausend Jahre der Benediktiner in den Klostern Břevnov, Broumov und Rohr. St. Ottilien 1993, s. 792
Literatura
- Biographia benedictina: Benediktinerlexikon, heslo Dominik Prokop
- P. Johannes Hofmann OSB (editor): Tausend Jahre der Benediktiner in den Klostern Břevnov, Broumov und Rohr. Im Auftrag der Abteien Břevnov und Braunau in Rohr. EOS Verlag Erzabtei St. Ottilien 1993, stran 853; ISBN 3-88096-623-0
- Anastáz Opasek: Dvanáct zastavení: Vzpomínky opata břevnovského kláštera (k vydání připravila Marie Jirásková). Torst Praha 1992 (1. vyd.) 326 stran, ISBN 80-85639-04-1, s. 39-42, 63, 68-69, 71-72, passim.
- Johannes Zeschick, Simon Weiss: Benediktinerabteikirche Rohr in Niederbayern. Kunstverlag Josef Fink, Lindenberg 2015, ISBN 978-3-89870-900-2