Alfred Bayer

Narodil se 10. února 1859 v Karlových Varech v ulici Pod Jelením skokem v domě Walter Scott.[1] Jeho otec Michael Bayer byl karlovarským policistou, tehdy jediným ve městě, a matka Barbara, roz. Nasler, pocházela z Lubence.[2][pozn. 1] Po ukončení základní školní docházky v Karlových Varech vystudoval vysokou stavebně-technickou školu v německém Holzmindenu ve Vestfálsku. Studium architektury absolvoval na tehdy německé Vysoké škole technické v Praze u architekta Josefa Zítka. Kariéru stavitele zahájil v roce 1887 a v následujícím roce získal stavitelskou licenci.[4][5][6]

Po ukončení studia na vysoké škole odešel do Vídně, kde se oženil s rodilou Vídeňačkou a založil rodinu. Měli dva syny.[4][pozn. 2]

V letech 1888–1910 pracoval jako architekt a stavbyvedoucí v ateliéru Fellner & Helmer a získal zde vysoké odborné renomé. Působil např. na pozici vedoucího stavby Volksoper či Raimundtheater ve Vídni nebo městského divadla v Ústí nad Labem. Mnohé z projektů byly realizovány i v Karlových Varech, mj. slavnostní sál Grandhotelu Pupp a zřejmě i dům Quisisana. Autorsky se podílel na výstavbě Zítkovy Mlýnské kolonády.[4][5][6]

V letech 1884–1886 dohlížel na stavbu karlovarského městského divadla. Zde se zasadil o elektrické osvětlení z vlastního generátoru, což bylo ve své době technickou novinkou. Divadlo mělo vůbec první elektrické osvětlení v Karlových Varech. Alfred Bayer dal pak před budovou vztyčit dva sloupy s lampami, které celé prostranství osvětlovaly. Pro místní obyvatele i lázeňské hosty to bylo skutečnou atrakcí.[4][5]

Vila Bayer, Karlovy Vary, ulice Krále Jiřího, foto červen 2019

V roce 1911 se vrátil do Karlových Varů a otevřel vlastní projekční kancelář a navrhoval i stavěl pozoruhodné budovy. Jednou z jeho prvních prací byl čestný hrob zesnulého starosty Johanna Petera Knolla. Následovalo několik hotelů, základní škola, obytné budovy a vily. Též si zde v tehdejší Eduard Knoll-Strasse (dnes ulici Krále Jiřího) 20, č. p. 1178, nechal podle svého projektu postavit vlastní vilu. Objekt nese jeho jméno – vila Bayer. Jako městský architekt a vážený občan zastával též funkci člena městské rady.[4][5][6]

Tvořil ve stylu pozdního historismu, často používal spojení novorenesance s novobarokem a uplatňoval manýristické detaily. Jeho zásluhou získaly Karlovy Vary lehký architektonický ráz.[4]

Alfred Bayer onemocněl tvrdnutím jater (Cirhosis hepatis) a dne 3. března 1916 ve věku 57 let ve své karlovarské vile zemřel.[3] Dne 6. března byl pohřben na Ústředním hřbitově v Karlových Varech v Drahovicích. Podle Karlsbader Zeitung jeho manželka Leopoldina (89) žila ještě v roce 1964 ve Stuttgartu v plné duševní svěžesti.[1][4][6]

• Vila Heinrich Wettach, Prešernova cesta 31 (1897)

• Dům ve Vídni 6, Strohmayergasse 7 (1899)
• Mietpalais ve Vídni 4, Brahmsplatz 1 (1900)
• Volksoper (1908)
• Raimundtheater (1908)
• Továrna, Vídeň 3, Baumgasse 42 (1900–1910)

• Městské divadlo

• Čestný hrob starosty Johanna Petera Knolla
• Hotel Bílý lev, Tržiště 36/21 (stržen 1985)
• Stadt Gotha čp. 472 a Quirinal 995/23, později Moskva a Neapol, dnes součástí hotelu Carlsbad Plaza, Mariánskolázeňská 19 až 23, projekty
• Quisisana Palace, Mariánskolázeňská 298/3 (1883), projekt
• II. obecná škola v Chebské ulici (1883–1884), (po druhé světové válce byla přejmenována na školu Jana Amose Komenského), zbořena v roce 1967 kvůli výstavbě hotelu Thermal
• Městské divadlo, jako architekt ateliéru Fellner & Helmer (1884–1886)
• Městský dům, původně Stadthaus, Lázeňská 19/1 (1892–1893), projekt
• Anglický dvůr, později Excelsior, Sadová 958/30 (1892–1893), projekt
• Vila Charlotte, Petra Velikého 928/4 (1893), projekt; realizaci firma Damiana A. Klemma
• Vila Rusalka, dříve Vila Klemm, Petra Velikého 1020/12 (1893), projekt; realizaci firma Damian A. Klemma
• Výletní kavárna Myslivna, původně Jägerhaus, v karlovarských lázeňských lesích (1894), projekt
• Dům Petr Veliký, původně Roter Adler, Stará louka 338/42 (1894), projekt společně s Josefem Waldertem; realizaci Josef Waldert
• Dům Jiskra, původně Město Milano v Karlových Varech, Mariánskolázeňská 301/1 (1893–1895), stavební plány podle projektu Emanuela Grimma a stavební dozor, realizaci Josef Waldert
• Vila Kleopatra, původně vila Waldert v areálu Savoy Westend, Petra Velikého 990/14 (1897), projekt; realizaci Josef Waldert
• Hotel Savoy Westend, později Thomayer, pak znovu Savoy Westend, Petra Velikého 583/16 (1897), projekt; realizaci Josef Waldert
• Dům Pasteur, dnes součástí lázeňského komplexu Astoria, Vřídelní 95/25 (1897), projekt
• Dům Červená hvězda, dnes součástí lázeňského komplexu Astoria, Vřídelní 92/21 (1897), projekt
• Dům Split, původně Stadt Bremen, později Ester, Tržiště 388/43 (1897), projekt(?)
• Dostihové závodiště ve Dvorech, včetně tří tribun, věže rozhodčích, vážnice a stájí (1899), projekt
• Dům Olympic Palace, původně Germania, později lázeňský dům Marx, lázeňský dům Olympic, Zámecký vrch 618/41 (1908?), dokončení finálního projektu
• Vila Bayer, vlastní obytná budova dle svého projektu, Krále Jiřího 1178/20 (1908–1909), projekt i realizaci
• Vila Fink, Krále Jiřího 1181/16 (1908–1909), projekt
• Komerční banka, dříve Österreichisch-Ungarische Bank, roh ulic Bělehradská a Západní, nám. Republiky čp. 1229 (1912–1913), projekt(?)
• Hotel Atlantic, Tržiště 37/23 (1912–1914), Alfred Bayer spolupracoval na přípravě projektu
• Dům Esplanade, původně Deutsches Haus, později Horův dům, Stará louka 374/4 (1913), projekt

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfred Bayer (Architekt) na německé Wikipedii.

• BURACHOVIČ, Stanislav. Lexikon osobností Karlovarska. 1. vyd. Karlovy Vary: KMKV, Muzeum Karlovy Vary a Vydavatelství Promenáda, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85018-69-1. Kapitola Alfred Bayer, s. 8–10.
• HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. S. 22–24.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfred Bayer na Wikimedia Commons