Alángium čínské

Alángium čínské (Alangium chinense) je stálezelený strom nebo keř, jeden z asi 25 druhů rodu alángium vyskytující se v jižní, střední a jihovýchodní Asii a tropické Africe. Na místech s výhodným podnebím a výživnou půdou vyrůstá jako strom průměrně do výšky 8 m, jinak se vyskytuje jako nepříliš rozvětvený keř.[1][2][3]

Alángium čínské
Kvetoucí alángium čínské (Alangium chinense)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řáddřínotvaré (Cornales)
Čeleďdřínovité (Cornaceae)
PodčeleďCornoideae
Rodalángium (Alangium)
Binomické jméno
Alangium chinense
(Lour.) Harms, 1897
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na květenství

Ekologie

Je rychle rostoucí průkopnický druh vyskytující se převážně v  narušených nížinných a horských lesích, od hladiny moře až po nadmořskou výšku okolo 2000 m v Africe a do 3000 m v asijské Himálaji. Je vhodnou dřevinou pro dobře odvodněná místa a půdy jež mohou být písčité, hlinité i jílovité, kyselé, neutrální i zásadité. Špatně roste ve stínu, potřebuje osluněné stanoviště, nesnáší pokles teploty k bodu mrazu. Na asijské severní polokouli kvete v červnu a červenci a plody dozrávají od srpna do listopadu. Ploidie druhu je 2n = 22.[1][2][4]

Rozšíření

Dřevina roste jako původní druh v tropické a subtropické Asii od Indického subkontinentu přes Čínu a Tchaj-wan do Thajska, Vietnamu, Indonésie a na Filipíny. V Africe se vyskytuje v tropech a subtropech od Súdánu a Etiopie na severu po Angolu, Zambií, Zimbabwe a Mosambik na jihu kontinentu. Ve střední Evropě ve volné přírodě neroste, na překážku je zimní pokles teplot, ke zdárnému růstu potřebuje teplé, chráněné místo s dostatečnou letní vlhkostí.[2][3][4][5]

Popis

Kůra kmene o průměru do 30 cm je hladká, šedivá, větvičky jsou lysé nebo přitisklé krátce chlupaté, internodia mezi řapíkatými listy bývají 2 až 8 cm dlouhá. Čepele svěže zelených, neopadavých, v mládí pýřitých listů mají načervenalé řapíky dlouhé 2 až 6 cm. Čepele dlouhé 5 až 30 cm a široké 3 až 28 cm jsou eliptické, vejčité či okrouhlé, od šikmé báze jsou celistvé nebo celokrajné či nehluboko laločnaté, na vrcholu zašpičatělé, někdy bývají nesymetrické a jsou výrazně tří až devíti žilné.

Sladce vonné, asi 2 cm velké květy s čárkovitými, 3 mm listeny a stopkami 20 mm dlouhými vytvářejí v počtu pěti až pětadvaceti řídká, někdy až čtyřvětvá, koncová vrcholičnatá květenství dlouhá 20 až 80 mm. Kališní lístky květů jsou 3 až 6 mm velké a jejich válcovitá trubka, dlouhá okolo 2 mm, je pětizubá a vytrvalá. Zvonkovitá koruna má lístky ve tvaru řemínku, jsou krémové nebo bílé či bledě žluté, je jich pět až osm, bývají 8 až 14 cm dlouhé a jsou nazpět stočené. V květu je stejný počet tyčinek jako korunních lístků a nesou podlouhlé, úzce čárkovité žluté prašníky se dvěma pylovými váčky, mezi prašníky vyčnívá čnělka s nevýrazně laločnatou bliznou. Spodní, válcovitý, jedno či dvoudílný semeník je asi 8 mm dlouhý. Květy produkují hodně nektaru sbíraného včelami, které zajišťují opylení.

Rostliny alángia čínského se na tak rozlehlém areálu od sebe odlišují. Africké dřeviny mají obvykle listy po obvodě celistvé a semeník jednodílný, kdežto u asijských jsou listy zubaté či nehluboko laločnaté a semeník je dvoudílný.

Plod je jedno nebo dvoupouzdrá, žlutozelená, bočně stlačená, kulovitá nebo elipsoidní peckovice s vytrvalým kalichem, až 10 mm dlouhá a 6 mm široká. Obsahuje jedno či dvě semena s tvrdým oplodím, která mají hodně endospermu a spolehlivě klíčí. Druh se dobře rozmnožuje osivem nebo řízky z vyzrálého dřeva. Semena jsou šířena ptáky konzumující dužnaté oplodí.[2][3][4][5][6][7]

Význam

Dřevo stromu je barvy od bílé po šedou a mívá různé odstíny hnědé, jeho jádro není zřetelně ohraničeno od bělu. Dřevo je měkké a lehké, měrnou hmotnost má asi 420 kg/m³. Není trvanlivé a nepoužívá se pro venkovní účely, zvláště když je v kontaktu se zemí. Snadno se opracovává, lehce se ohýbá a dobře se leští nebo lakuje. Trámy se používají při stavbě nenáročných domů, drobnější kusy dřeva se často používají v řezbářství, dělají se z něj intarzie, rukojeti nožů, mečů i běžného nářadí, nebo se z něj vyřezávají ozdobné náramky na ruce a nohy, zdobené jídelní hůlky, vycházkové hole i cvičné zbraně.

Dřevina je také využívána v místní medicíně. Prášek z rozdrcených kořenů se používá proti bolestem hlavy, odvar z listů proti nemocem žaludku a jako projímadlo. Macerovaná kůra sloužívá k léčbě kožních nemocí a odvar z mladých větviček k tišení duševních chorob. Kořeny obsahují alkaloid anabasin mající neuromuskulární blokující účinek, kterého se mj. používá v  jedu na krysy, jimž po požití ochabnou dýchací svaly. U lidí se kořeny užívají jako karminativum, při revmatismu nebo uštknutí hadem. Rozdrcené kořeny se ve formě těsta užívají k obalení vykloubených kostí, aby jim pomohly v usazení do původní polohy. Semena obsahují olej, jenž se po vylisování používá ke svícení.

Alángium čínské je významná medonosná rostlina. Keře se vysazují do hraničních živých plodů, které dobře rostou i bez řezu. Strom často samovolně vyrůstá na mýtinách po vykácených lesních velikánech. Je rychle rostoucí, nenáročný, přirozený průkopnický druh, který má potenciál pro využití v projektech rychlé obnovy smíšených porostů.[2][6][8][9]

Odkazy

Reference

  1. Dendrologie.cz: alángium čínské [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 2006-12-31 [cit. 2021-09-19]. Dostupné online. (česky)
  2. EBANYENLE, E.; LEMMENS, R. H. M. J.; LOUPPE, D. et al. Alangium chinense [online]. Plant Resources of Tropical Africa, Network Office Europe, Wageningen University, NL, rev. 2009 [cit. 2021-09-19]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
  3. Alangium chinense [online]. International Dendrology Society, Kington, Herefordshire, UK [cit. 2021-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
  4. POWO: Alangium chinense [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2021 [cit. 2021-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Plants For a Future: Alangium chinense [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2021-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
  6. QIN, Haining; PHENGKLAI, Chamlong. Flora of China: Alangium chinense [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2021-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
  7. TABISH, Qureshi; GIRIJA, Thingnam. Alangium chinense [online]. National Islamic Universit, New Delhi, IN [cit. 2021-09-19]. Alangium.html Dostupné online. (anglicky)
  8. FERN, Ken; FERN, Ajna. Useful Tropical Plants: Alangium chinense [online]. Ken Fern, Useful Tropical Plants Database, rev. 2021-07-30 [cit. 2021-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
  9. HARJA, Degi; RAHAYU, Subekti; PAMBUDI, Sidiq. Wood Density: Alangium chinense [online]. World Agroforestry (ICRAF), Nairobi, Kenya [cit. 2021-09-19]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.