Aka (rod)

Aka[1] (Acca) je rod rostlin z čeledi myrtovité. Jsou to stromy a keře s tuhými jednoduchými listy a růžovými květy s množstvím nápadných červených tyčinek. Rod zahrnuje 3 druhy a je rozšířen v některých oblastech Jižní Ameriky. Nejvýznamnějším zástupcem je aka jedlá, poskytující ovoce známé jako fejchoa.

Aka
Kvetoucí aka jedlá (Acca sellowiana)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmyrtotvaré (Myrtales)
Čeleďmyrtovité (Myrtaceae)
Rodaka (Acca)
O.Berg, 1856
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Aky jsou stálezelené keře a malé stromy. Listy jsou jednoduché, tuhé, kožovité. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, čtyřčetné, jednotlivé nebo v hroznech či trojkvětých vidlanech. Korunní lístky jsou dužnaté, volné, načervenalé nebo růžové. Tyčinek je mnoho a jsou velmi nápadné, červeně zbarvené a delší než koruna. Nitky tyčinek jsou přímé. Semeník je srostlý ze 3 až 4 plodolistů a se stejným počtem komůrek obsahujících mnoho vajíček. Plodem je dužnatá bobule nesoucí na vrcholu zbytky vytrvalého kalicha. Semena jsou asi 2 mm velká, čočkovitého tvaru.[2][3]

Rozšíření

Rod aka zahrnuje 3 druhy. Je rozšířen v některých oblastech Jižní Ameriky. Aka jedlá (Acca sellowiana) pochází z jižní Brazílie, Paraguaye, Uruguaye a severovýchodní Argentiny, druh A. macrostema roste v Bolívii a Peru, A. lanuginosa pouze v Peru.[4][5]

Ekologické interakce

Květy aky jedlé opylují zejména ptáci, kteří konzumují dužnaté sladké korunní lístky. Navštěvuje je také různý hmyz sbírající pyl. V květech chybí nektar. Nejefektivnějšími opylovači jsou větší druhy ptáků, přenos pylu hmyzem a malými ptáky je minimální. V oblasti původního výskytu v Brazílii je navštěvuje zejména drozdec bělobrvý (Mimus saturninus) a drozdi rodu Turdus. Květy pěstovaných rostlin navštěvuje v Kalifornii zejména drozdec mnohohlasý (Mimus polyglottis), na Novém Zélandu kruhoočko australopacifické (Zosterops lateralis), kos černý (Turdus merula) a majna obecná (Acridotheres tristis).[6][7]

V květech nejprve dozrává blizna a až po ní se uvolňuje zralý pyl z prašníků, čímž je zabráněno samoopylení, neboť květy jsou zpočátku funkčně samičí a později se proměňují ve funkčně samčí. Obsah cukrů v poupěti je nízký, po rozvinutí květu stoupá a vrcholu dosahuje na přechodu ze samičí do samčí fáze, kdy jsou také květy ptáky nejvíc navštěvovány.[8]

Taxonomie

Rod Acca je v rámci čeledi myrtovité řazen do podčeledi Myrtoideae a tribu Myrteae. Byl popsán O. Bergem v roce 1856. Původně obsahoval 2 druhy, v roce 1941 sem byl vřazen monotypický rod Feijoa, obsahující pouze druh Feijoa sellowiana. Tento rod byl popsán stejným autorem v roce 1859.[9][2]

Zástupci

  • aka jedlá (Acca sellowiana)

Význam

Aka jedlá poskytuje ovoce, známé jako fejchoa. Je asi 2 až 8 cm dlouhé a vzhledově připomíná kvajávu. Ovoce se konzumuje čerstvé nebo slouží k přípravě salátů, džusů, zmrzlin, džemů a podobně. Vyrábí se z něj i víno. Rostlina je pěstována v subtropech celého světa. Komerčně se pěstuje zejména v Austrálii, Novém Zélandu, Kalifornii, Floridě a Kubě.[5][10] Byla vypěstována řada kultivarů. Zvláště chutné plody má 'Pineapple Gem', zatímco 'Nazemetz' je zimovzdornější než jiné kultivary.[11][12] Dužnaté korunní plátky jsou rovněž jedlé a někdy se přidávají do salátů.[12]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
  2. MCVAUGH, Roberts. Flora of Peru. Myrtaceae. Botany. Jun 1941, čís. 13.
  3. LANDRUM, Leslie R.; KAWASAKI, Maria Lúcia. The genera of Myrtaceae in Brazil: An illustrated synoptic treatment and identification keys. Brittonia. Oct 1997, čís. 49(4).
  4. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
  5. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
  6. DUCROQUET, J.P.H.J.; HICKEL, E.R. Birds as pollinators of feijoa (Acca sellowiana Bera). Acta Horticulturae. 1997, čís. 452.
  7. STEWART, Anne M.; CRAIG, John L. Factors affecting pollinator effectiveness in Feijoa sellowiana. New Zealand Journal of Crop and Horticultural Science. 1989, čís. 17(2). Dostupné online. ISSN 0114-0671.
  8. STEWART, Anne Margaret. Reproductive biology and pollination ecology of Feijoa Sellowiana (PhD thesis). [s.l.]: University of Auckland, 1987. (anglicky)
  9. The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky)
  10. VAUGHAN, J.G.; GEISSLER, C.A. The New Oxford Book of Food Plants. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19-954946-7. (anglicky)
  11. HATCH, Laurence C. Cultivars of woody plants. Volume I A-G. Raleigh, USA: TCR Press, 2007. ISBN 978-0-9714465-0-2. (anglicky)
  12. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.