Adam Hradilek

V letech 1998–2002 studoval na Univerzitě Karlově v Praze na Fakultě humanitních studií bakalářský obor Studium humanitní vzdělanosti, v roce 2017 ukončil studium oboru Historie na Technické univerzitě v Liberci na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické. Studijně pobýval v Kanadě (Westmount High school Montreal) a USA (Fulbrightovo stipendium na Columbia University).[2]

Od středoškolských studií spolupracoval s nevládními organizacemi, v roce 2002 pracoval v organizaci Člověk v tísni, věnoval se osudu romských obětí holokaustu. Od roku 2004 se zúčastňuje volebních pozorovatelských misí OBSE, zejména na Ukrajině. V letech 2004–2009 v Agora Central Europe[3] působil jako školitel debatního umění na gymnáziích v České republice a porotce soutěže Cesta do parlamentu. Jako redaktor pracoval v letech 2006–2008 v občanském sdružení Post Bellum, v letech 2007–2008 v Českém rozhlase externě spolupracoval na dokumentárním pořadu Příběhy 20. století.[4] Od roku 2008 spolupracuje se Study Abroad International mimo jiné jako školitel terénního výzkumu a orální historie, od téhož roku působí v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), nejprve jako vedoucí orálně-historické skupiny, následně jako vedoucí projektu Čechoslováci v Gulagu. Od roku 2011 několik let spolupracoval s organizací Člověk v tísni na projektu Příběhy bezpráví a na publikaci Naše normalizace. V letech 2011–2015 koordinoval v České republice pro United States Holocaust Memorial Museum orálně-historický projekt Nežidovští svědkové holokaustu. Od roku 2011 vede výzkum v ukrajinských a ruských archivech k tématu perzekuce českých občanů v SSSR, od roku 2016 je koordinátorem digitalizaci dokumentů KGB k Historii na Ukrajině.[5] 25. srpna 2018 se v Moskvě zúčastnil pietního shromáždění k výročí protestu proti okupaci na Rudém náměstí. Po návratu do České republiky uspořádal ve spolupráci s Post Bellum sbírku ve prospěch osob zatčených během pietního shromáždění.[6] V roce 2018 a 2019 se v Praze a následně v Moskvě zúčastnil Česko-ruského fóra, kde vystoupil na obranu pronásledovaných historiků v Rusku a zasazoval se o zpřístupnění dokumentů týkajících se perzekvovaných krajanů sovětským režimem.[7]

Novinové články publikoval především v týdeníku Respekt,[8] zde společně s Petrem Třešňákem uveřejnil také článek Udání Milana Kundery, a v revue Paměť a dějiny.[9] Název jeho článku Osm statečných[10] se stal synonymem pro skupinu protestujících na Rudém náměstí v Moskvě. Na základě rozhovorů s protestujícími vydal publikaci Za vaši a naši svobodu.[11] V roce 2019 uveřejnil studii Neskutečný příběh Věry Sosnarové, ve které doložil, že v gulagu nebyla.[12][13]

Podílel se na řadě dokumentárních pořadů Českého rozhlasu[14] a České televize,[15] mimo jiné jako spolutvůrce třídílného dokumentárního cyklu Marty Novákové Čechoslováci v gulagu,[16] který byl oceněn hlavní cenou dokumentárního filmu roku 2019.

Spolupodílel se na několika výstavách, například Židé v Gulagu,[17] Za vaši svobodu 1968–2018, která byla vystavena v Praze, Washingtonu, Moskvě a Kyjevě.[18]

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adam Hradilek
• Seznam děl Adama Hradilka
• Osm statečných
• Neskutečný příběh Věry Sosnarové
• Vorkuta. Po stopách největšího táborového komplexu v dějinách Gulagu
• Čechoslováci v Gulagu
• Oral history interviews of the Czech Witnesses Documentation Project