Memorial

Memorial vznikl jako občanská iniciativa v roce 1987 v době Gorbačovovy perestrojky. Tehdy jeho členové studovali represe v Sovětském svazu, později se začali zabývat ochranou lidských práv.[1] Mezi zakladateli organizace byl fyzik a nositel Nobelovy ceny míru Andrej Sacharov a také historik Arsenij Roginskij, který byl v roce 1981 uvězněn za vydávání samizdatového sborníku "Pamjať". V druhé polovině 80. let si však jméno "pamjať" ("paměť") v Rusku přisvojilo nacionální antisemitské hnutí, proto se Roginského skupina rozhodla zvolit pro svou organizaci název "Memorial".[2] Za svou činnost získal Memorial řadu ocenění, např. Nansenovu cenu za rok 2004[3], Sacharovova cena za svobodu myšlení za rok 2009[4] či Cenu ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva za rok 2016.[5] Memorial v roce 2019 získal cenu Gratias Agit českého ministerstva zahraničí.[6]

Již od roku 2005 pořádají členové Memorialu každý rok na podzim celodenní akce "Navrácení jmen" - shromáždění u Solověckého kamene, pomníku obětí stalinského teroru nedaleko Lubjanky, sídla bývalé KGB (nyní FSB), v Moskvě. Toto shromáždění je spojeno s veřejným čtením jmen těch, kteří byli během stalinských represí popraveni nebo zahynuli v koncentračních táborech – gulazích. (Podle údajů Memorialu bylo jen v letech 1937–1938 popraveno v Moskvě na 30 000 lidí a dalších 700 000 na jiných místech Sovětského svazu.)[2] Podobná akce se koná i v Česku od roku 2017.[7]

Ruské ministerstvo spravedlnosti chtělo organizaci zakázat pro porušování ústavy a dalších zákonů, ale v lednu 2015 Nejvyšší soud žádost zamítl.[8] V listopadu 2015 ministerstvo organizaci obvinilo z údajného rozvracení ústavního zřízení.[9] V roce 2016 byly některé pobočky Memorialu úřady zařazena na seznam zahraničních agentů, který na základě nového zákona povinně zahrnuje organizace, které přijímají finanční dary ze zahraničí a zároveň se věnují blíže nespecifikované politické činnosti. Mezinárodní Memorial získává prostředky kromě domácích zdrojů například také ze Švédska, Norska, Nizozemska a od Evropské komise.[8] Ačkoliv se organizace proti postupu ministerstva odvolala, v prosinci 2016 moskevský soud potrestal Mezinárodní Memorial v Moskvě pokutou ve výši 300 000 rublů za to, že v rozporu ze zákonem jasně neoznačuje své publikace, internetovou stránku či tiskové zprávy za dílo "zahraničního agenta".[10] Na přelomu let 2019/2020 dostal Mezinárodní Memorial v sérii 20 soudních nařízení pokuty v rozsahu téměř pěti milionů rublů za neuvedení informace o zahraničním agentovi na sociálních sítích.[11] Na zaplacení pokut proběhla úspěšná crowdfundingová kampaň, na kterou přispělo 4,5 tisíce lidí.

Největší pobočkou Memorialu je Mezinárodní Memorial se sídlem v Moskvě, menší organizace jsou v Petrohradě, Permu, Rjazani a v desítkách dalších měst po celém území Ruska. Působí kromě Ruska také v Itálii, Německu, Francii, na Ukrajině a v dalších zemích. V roce 2016 otevřela pobočku v Praze.[1] V souvislosti s otevřením této pobočky se objevily spekulace, že Memorial si takto buduje záložní působiště pro případ, že by mu prostřednictvím obstrukcí a soudních zákazů bylo v budoucnosti znemožněno nadále působit na území Ruska.[15] Ačkoli člen vedení Memorialu Jan Račinskij (Ян Рачинский) takové záměry v rozhovoru pro Nezavisimuju gazetu v říjnu 2016 popřel, vedoucí představitel ruského Centra pro ekonomické a politické reformy (Центр экономических и политических реформ)[16] Nikolaj Mironov (Николай Миронов) tuto možnost připustil jako reálnou variantu v případě dalšího vývoje situace, kdy jsou opozičně laděné neziskové organizace na území Ruska vládou vnímány jako "pátá kolona" Západu.[15] Podle vyjádření členů české pobočky se jedná o spekulace.[17] Memorial Česká republika vznikl jako nezávislá platforma osob a aktivit, které v rámci své dosavadní dlouhodobé činnosti v České republice s Mezinárodním Memorialem spolupracují. Sdílí poznatky a zkušenosti jednotlivých členů a organizací, propojuje je a snaží se tak zvyšovat povědomí o Mezinárodním Memorialu a jeho činnosti. Hlavním cílem je v první řadě být nápomocen mateřské organizaci ve vztahu k české veřejnosti i v mezinárodním kontextu.[18]