Adéla Koudelová
Adéla Koudelová, rozená Jelínková (14. prosince 1858 Brno – 17. března 1946 tamtéž[1]) byla česká spolková činovnice, sufražetka a feministka, členka a dlouholetá předsedkyně ženského pěveckého a vzdělávacího spolku Vesna, manželka právníka a politika Josefa Koudely. Spolupracovala s ranými osobnostmi českého ženského emancipačního hnutí na Moravě, především v Prostějově a Brně, jako byly například Eliška Machová či Eliška Kozlová.[2]
Adéla Koudelová z Jelínkova | |
---|---|
Adéla Koudelová (cca 1898) | |
Rodné jméno | Adéla Jelínková |
Narození | 14. prosince 1858 Brno Rakouské císařství |
Úmrtí | 17. března 1946 (ve věku 87 let) Brno Československo |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Bydliště | Pekařská (1858–1877) Prostějov (1877–1884) Veveří (od 1884) |
Povolání | spolková činovnice, starostka Vesny |
Ocenění | Alžbětin řád |
Choť | Josef Koudela |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Mládí
Narodila se v Brně do české rodiny Jana Jelínka a jeho ženy Marie, rozené Švihálkové. Vychodila německou vzornou obecnou školu u kostela sv. Jakuba. Získala vztah k českým kořenům a stala se českou vlastenkou. Roku 1877 se v Brně provdala za právníka a politika Josefa Koudelu, někdejšího politika revolucionáře roku 1848, společně zde také žili. Manžel v témže roce přijal místo advokátské místo v Prostějově na Hané, kam se společně přestěhovali.
Prostějov
Koudelová se zde následně začala zapojovat do české spolkové činnosti: organizovala společenská setkání a zakládání spolků. Zde vstoupila do ženského pěveckého spolku Vlastimila, v myšlence navazujícího na činnost Spolku svaté Ludmily působícího v Praze pod vedením Marie Riegrové-Palacké, angažujícího se posléze mimo jiné v podpoře vzdělávání žen a charitativní činnosti. Spolek se stal jedním z prvních moravských ženských klubů v zemích koruny České a pořádal též pěvecká vystoupení. Posléze se stala starostkou spolku. Roku 1885[3] se rodina vrátila zpět do Brna
Vesna
Roku 1891 nahradila odstupivší Julii Fantovou-Kusou[4] ve funkci starostky brněnského dámského spolku Vesna.[5] Už v roce 1872 se poslání spolku zobecnilo a z pěveckého spolku vznikla ženská vzdělávací jednota, jejíž cílem bylo šířit vzdělanost mezi brněnskými ženami, a to výhradně prostřednictvím českého jazyka.[6] Ve spolku během jejího působení začala pracovat např. Eliška Machová. Dne 16. září 1886 zahájila pod hlavičkou Ženské vzdělávací jednoty Vesna své působení a byla provozována první česká pokračovací dívčí škola na Moravě.[7]
Spolupracovala v kulturních a národnostních aktivitách v Brně s manželem Josefem. Ten se roku 1902 stal poslancem Říšské rady, kde působil do roku 1907. Roku 1911 byl rodině udělen dědičný šlechtický titul s povolením užívání čestného názvu šlechtic a přídomku z Jelínkova, podle jejího rodného příjmení. Roku 1913 ovdověla. Za svou vytrvalou práci byla oceněna udělením Alžbětina řádu. Z funkce starostky spolku odešla po třicetiletém působení roku 1921.
Úmrtí
Adéla Koudelová zemřela 17. března 1946 v Brně ve věku 87 let. Pohřbena byla v rodinné hrobce na Ústředním hřbitově v Brně.
Po smrti
Spolek pokračoval v nezávislé činnosti až do událostí v únoru 1948.
Rodina
Dne 26. června 1877 se provdala za Josefa Koudelu, se kterým měli pět synů: Jan Koudela (1880–1935), Karel Koudela (1882–1919), Jaroslav Koudela (1885–1910), Josef Koudela (1886–1928) a Václav Koudela (1891–1915). Žádný z jeho synů již potomky neměl a pouze jeden (Jan) se oženil.
Odkazy
Reference
- Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
- Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-03-24]. Dostupné online.
- Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-03-24]. Dostupné online.
- Osobnost: Julie Fantová Kusá | Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2021-03-24]. Dostupné online.
- Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-03-24]. Dostupné online.
- Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-07-26]. Dostupné online.
- Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-07-26]. Dostupné online.