Eliška Machová

Její otec byl tkalcovským mistrem. Po absolvování obecné školy studovala na Ústavu učitelek v Brně, který ukončila roku 1877. Pak čtyři roky učila v Kunštátě.[2]

V roce 1882 se přihlásila do Vesny v Brně. Po třech letech se zde stala jednatelkou a prosazovala přijetí Františka Mareše za ředitele Vesniných škol. Podílela se na budování dalších škol, jejich budov, získávání pedagogů a zřizování internátů. Peníze získávala dobročinnými bazary či tzv. Jarní pomlázkou v brněnském Besedním domě, od členek Vesny, zámožnějších žáků atd. V roce 1898 se jí podařilo spojit ženské spolky do Moravskoslezské organizace ženské. Roku 1902 odešla do Kateřinek u Opavy, kde založila po vzoru Vesny českou hospodyňskou školu. Od roku 1908 působila v Praze.[3] Pak se vrátila do Brna a do Vesny.[2][4]

Eliška Machová byla představitelkou generace žen vstupujících do veřejného prostoru v 80. letech 19. století. Hlavní ženskou rolí žen, tedy mateřstvím, se ženské organizace té doby, např. Moravskoslezská organizace ženská (dále MSOŽ) zaštiťovaly i při vstupu do splečenského prostoru.[5]

Na posunu obrazu ženy nejen jako matky měla E.Machová velké zásluhy.

Podle Elišky Machové, jejíž názory souzněly s její vrstevnicí a přítellkyní Eliškou Krásnohorskou v tradičnějších názorech na veřejné uplatnění žen, se feministické cíle neslučovaly s její vizí ženského hnutí, totiž "s probouzením žen z nevědomosti a netečnosti".

V roce 1899 byla založena v Brně Ženská útulna jako hospic pro nezaměstnané a přestárlé ženy, a také jako sirotčinec. Zázemí Ženské útulny pak bylo využito k administraci prvního ženského periodika na Moravě s názvem Věstník organizační, jehož účelem bylo stmelení všech moravských ženských spolků jakožto paralely pražského Ústředního spolku českých žen.

Počátkem roku 1901 spolupracovala E.Machová s prostějovskou frakcí strany Lidové a účastnila se aktivně předvolebních setkání. kde výrazně převažovaly ženy. Nebylo však manifestováno za požadavky feministické, nýbrž E.Machová vyzývala k přihlášení se žen k národu a plnění rodinných povinností, čímž byly myšleny výchovně-vzdělávací kompetence.

K osobě Elišky Machové přistupovaly historičky jako k představitelce školy Vesna, což byly její pozdější aktivity.[2]

Z historických pramenů pohledu na osobu Elišky Machové je zřejmé, že se vždy jednalo o její první impulzy, a pak předávala kompetence jiným osobám.[5]

Pohřbena je na hřbitově v Brně-Králově Poli.

• 
  Roh ulice Úvoz a Gorkého, kde je umístěná pamětní deska Elišky Machové. V budově je nyní Domov mládeže pro středoškolské studenty.
• 
  Pamětní deska
• 
  Pamětní deska ženské útulny na rohu ulic Úvoz a Gorkého v Brně

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eliška Machová na Wikimedia Commons