Goncourtova cena

Goncourtova cena (fr. Prix Goncourt) je nejvýznamnější francouzská literární cena. Vznikla na základě závěti Edmonda de Goncourta, v níž ustanovil zřízení desetičlenné akademie (l’Académie Goncourt), která od roku 1903 každoročně vybírá nejvýznamnější román francouzské literatury.

Goncourtova cena
Edmond Goncourt
Udělovánofrancouzská románová literatura
ZeměFrancie
UdělujeGoncourtova akademie
První ročník1903
Webwww.academie-goncourt.fr

Cena je vyhlašována v pařížské restauraci Drouant po skončení oběda členů akademie, kteří zde doživotně vlastní příbor. Hodnotící porota pracuje ve složení devíti spisovatelů a jednoho recenzenta. Každý literát dostává cenu maximálně jednou za život. Jedinou výjimkou je autor Romain Gary, který ocenění obdržel za knihu Les racines du ciel (1956) a podruhé pod pseudonymem Émile Ajar za Život před sebou (1975).[1]

Finanční odměna je zanedbatelná, v roce 2009 činila 10 €. Přesto prestižnost ocenění zajišťuje laureátovi zvýšení prodejnosti jeho děl.[2]

Současní členové Goncourtovy akademie

Goncourtova akademie má deset členů, kteří jsou jmenováni doživotně. Členy Goncourtovy akademie k roku 2020 jsou:

Prezidenti Goncourtovy akademie

Laureáti Prix Goncourt
Laureáti Goncourtovy ceny[3]
Rok Laureát Francouzský název Český název Poznámka
1903 John Antoine Nau Force ennemie Francouzsko-americký laureát, historicky první držitel Goncourtovy ceny
1904 Léon Frapié La Maternelle
1905 Claude Farrère Les Civilisés
1906 Jérôme Tharaud Dingley, l'illustre écrivain
1907 Emile Moselly Terres lorraines a Jean des Brebis ou le Livre de la misère Pseudonym Emila Chénina.
1908 Francis de Miomandre Écrit sur de l'eau...
1909 Marius-Ary Leblond En France Pseudonym bratranců Mariuse Leblonda a Aryho Leblonda.
1910 Louis Pergaud De Goupil à Margot
1911 Alphonse de Châteaubriant Monsieur des Lourdines
1912 André Savignon Les Filles de la pluie
1913 Marc Elder Le peuple de la mer
1914 Adrien Bertrand L'Appel du Sol Cena předána v roce 1916.[4]
1915 René Benjamin Gaspard
1916 Henri Barbusse Le Feu Oheň Viz reference.[4]
1917 Henri Malherbe La Flamme au poing
1918 Georges Duhamel Civilisation Civilisace
1919 Marcel Proust A l'ombre des jeunes filles en fleurs Ve stínu kvetoucích dívek Druhý díl Hledání ztraceného času.
1920 Ernest Pérochon Nêne
1921 René Maran Batouala Batuala: černošský román První oceněný z Antil.
1922 Henry Béraud Le vitriol de la lune a Le martyre de l'obèse
1923 Lucien Fabre Rabevel ou Le mal des ardents Rabevel – Trýzeň dravých duší
1924 Thierry Sandre Le Chèvrefeuille, le Purgatoire, le Chapitre XIII
1925 Maurice Genevoix Raboliot
1926 Henri Deberly Le supplice de Phèdre
1927 Maurice Bedel Jérôme 60° latitude nord
1928 Maurice Constantin-Weyer Un Homme se penche sur son passé Muž, který se sklání nad svou minulostí
1929 Marcel Arland L'Ordre
1930 Henri Fauconnier Malaisie Malajsko
1931 Jean Fayard Mal d'amour
1932 Guy Mazeline Les Loups Vlci
1933 André Malraux La Condition humaine Lidský úděl
1934 Roger Vercel Capitaine Conan Kapitán Conan
1935 Joseph Peyre Sang et Lumières Bravo, torero!
1936 Maxence Van Der Meersch L'Empreinte de Dieu Zfilmováno v roce 1940.
1937 Charles Plisnier Faux Passeports První oceněný zahraniční autor (belgický spisovatel).
1938 Henri Troyat L'Araigne
1939 Philippe Hériat Les enfants gâtés Nezvedené děti
1940 Francis Ambrière Les grandes vacances Cena byla udělena v roce 1946.
1941 Henri Pourrat Vent de Mars
1942 Marc Bernard Pareil à des enfants
1943 Marius Grout Passage de l'Homme
1944 Elsa Trioletová Le premier accroc coûte 200 Francs První žena, která získala Goncourtovu cenu.
1945 Jean-Louis Bory Mon village à l'heure allemande Má ves za času Německého
1946 Jean-Jacques Gautier Histoire d'un Fait divers
1947 Jean-Louis Curtis Les Forêts de la Nuit
1948 Maurice Druon Les grandes familles Burziáni
1949 Robert Merle Week-end à Zuydcoote Víkend na Zuydcoote
1950 Paul Colin Les jeux sauvages
1951 Julien Gracq Le Rivage des Syrtes Pobřeží Syrt Cenu odmítl.
1952 Béatrix Beck Léon Morin, prêtre Zfilmováno v roce 1961.
1953 Pierre Gascar Les Bêtes
1954 Simone de Beauvoir Les Mandarins Mandaríni
1955 Roger Ikor Les eaux mêlées
1956 Romain Gary Les racines du ciel Zfilmováno v roce 1958.
1957 Roger Vailland La Loi Zákon
1958 Francis Walder Saint Germain ou la Négociation Belgický spisovatel
1959 André Schwarz-Bart Le dernier des Justes Poslední spravedlivý
1960 Vintilă Horia Dieu est né en exil Cena udělena knize, ale ne autorovi z důvodu jeho politické minulosti.
1961 Jean Cau La pitié de Dieu
1962 Anna Langfus Les bagages de sable Zavazadla s pískem
1963 Armand Lanoux Quand la mer se retire Když nastává odliv
1964 Georges Conchon L'Etat sauvage Divošství
1965 Jacques Borel L'Adoration
1966 Edmonde Charles-Roux Oublier Palerme Zapomenout na Palermo
1967 André Pieyre de Mandiargues La Marge Na okraj
1968 Bernard Clavel Les fruits de l'hiver Plody zimy
1969 Félicien Marceau Creezy
1970 Michel Tournier Le Roi des Aulnes Král duchů Jediný případ neshody poroty v prvním kole, kniha zvolena až v druhém kole.
Zfilmováno v roce 1996.
1971 Jacques Laurent Les Bêtises
1972 Jean Carrière L'Epervier de Maheux
1973 Jacques Chessex L'Ogre První oceněný ze Švýcarska.
1974 Pascal Lainé La Dentellière Krajkářka Zfilmováno v roce 1977.
1975 Émile Ajar (Romain Gary) La vie devant soi Život před sebou Unikátní případ dvakrát oceněného autora, porota identitu „Ajara“ neznala.
Zfilmováno v letech 1977 a 2020.
1976 Patrick Grainville Les Flamboyants
1977 Didier Decoin John l'enfer John Peklo
1978 Patrick Modiano Rue des boutiques obscures Ulice temných krámků
1979 Antonine Mailletová Pélagie la Charette První oceněná z Kanady.
1980 Yves Navarre Le Jardin d'acclimatation
1981 Lucien Bodard Anne Marie
1982 Dominique Fernandez Dans la main de l'Ange
1983 Frédérick Tristan Les égarés
1984 Marguerite Duras L'Amant Milenec Zfilmováno v roce 1992.
1985 Yann Queffélec Les Noces barbares Barbarské noci
1986 Michel Host Valet de nuit
1987 Tahar Ben Jelloun La Nuit sacrée Posvátná noc První marocký a africký laureát ceny.
1988 Érik Orsenna L'Exposition coloniale Koloniální výstava
1989 Jean Vautrin Un grand pas vers le Bon Dieu
1990 Jean Rouaud Les Champs d'honneur
1991 Pierre Combescot Les Filles du Calvaire
1992 Patrick Chamoiseau Texaco
1993 Amin Maalouf Le Rocher de Tanios První libanonský laureát ceny.
1994 Didier Van Cauwelaert Un Aller simple Bez zpátečního lístku
1995 Andreï Makine Le Testament français Francouzský testament
1996 Pascale Roze Le Chasseur Zéro
1997 Patrick Rambaud La Bataille Bitva
1998 Paule Constantová Confidence pour confidence
1999 Jean Echenoz Je m'en vais Jdu
2000 Jean-Jacques Schuhl Ingrid Caven
2001 Jean-Christophe Rufin Rouge Brésil
2002 Pascal Quignard Les Ombres errantes Bludné stíny
2003 Jacques-Pierre Amette La maîtresse de Brecht Brechtova milenka
2004 Laurent Gaudé Le Soleil des Scorta
2005 François Weyergans Trois jours chez ma mère Belgický spisovatel.
2006 Jonathan Littell Les Bienveillantes Laskavé bohyně
2007 Gilles Leroy Alabama song
2008 Atík Rahímí Syngué Sabour: La pierre de patience Kámen trpělivosti
2009 Marie NDiaye Trois femmes puissantes Tři mocné ženy První oceněná tmavé pleti.
2010 Michel Houellebecq[5] La carte et le territoire Mapa a území
2011 Alexis Jenni[6] L'Art français de la guerre Francouzské umění války
2012 Jérôme Ferrari[7] Le Sermon sur la chute de Rome Kázání o pádu Říma
2013 Pierre Lemaitre[8] Au revoir là-haut Na shledanou tam nahoře Zfilmováno v roce 2017.
2014 Lydie Salvayreová[9] Pas pleurer
2015 Mathias Énard[10] Boussole[11] Kompas
2016 Leïla Slimaniová[12] Chanson douce Něžná píseň Zfilmováno v roce 2019.
2017 Éric Vuillard[13] L'ordre du jour Tagesordnung. Anšlus Rakouska v šestnácti obrazech
2018 Nicolas Mathieu[14] Leurs enfants après eux
2019 Jean-Paul Dubois Tous les hommes n'habitent pas le monde de la même façon Na světě žijeme každý jinak[15]
2020 Hervé Le Tellier L'Anomalie Anomálie
2021 Mohamed Mbougar Sarr La Plus Secrète Mémoire des hommes první oceněný ze Senegalu, první oceněný ze subsaharské Afriky

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prix Goncourt na anglické Wikipedii.

  1. Goncourtovu cenu dostal francouzsky píšící Afghánec Atík Rahímí, ČT24, 10. 11. 2008
  2. Jedna mocná žena si ve Francii odnesla nejvyšší literární cenu, Lidovky.cz, 2. 11. 2009
  3. Webová stránka Academie Goncourt (francouzsky)
  4. Kvůli první světové válce nebyla cena udělena v roce 1914. Roku 1916 tak byly předány dvě ceny, za rok 1916 (Barbusse) a za rok 1914 (Bertrand).
  5. Profesor beznaděje získal Goncourtovu cenu. ČT24. 2010-11-08. Dostupné online [cit. 2017-11-07]. (česky)
  6. BROŽ, Josef. Šestisetstránková prvotina letos získala proslulou Goncourtovu cenu. iDNES.cz [online]. 2011-11-13 [cit. 2017-11-07]. Dostupné online.
  7. BROŽ, Josef. Román, jenž obdržel Goncourtovu cenu - konec světa nastal na Korsice. iDNES.cz [online]. 2013-01-09 [cit. 2017-11-07]. Dostupné online.
  8. Goncourtovu cenu za literaturu dostal autor thrillerů Pierre Lemaitre. Lidovky.xz [online]. 2013-11-05 [cit. 2014-11-19]. Dostupné online.
  9. Goncourtovu cenu získal román ze španělské občanské války. Hospodářské noviny [online]. 2014-11-05 [cit. 2014-11-19]. Dostupné online.
  10. Buzola dovedla Goncourtovu cenu k Mathiasi Enardovi. ČT24. 2015-11-03. Dostupné online [cit. 2017-11-07]. (česky)
  11. Archivovaná kopie. www.literarni.cz [online]. [cit. 2015-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17.
  12. Goncourtovu cenu dostala Slimaniová za román o dětských vraždách. Deník.cz. 2016-11-03. Dostupné online [cit. 2017-11-07]. (česky)
  13. Prestižní ocenění: Francouzskou Goncourtovu cenu získal Eric Vuillard. TÝDEN.cz [online]. 2017-11-06 [cit. 2017-11-07]. Dostupné online.
  14. CARRAUD, Simon. Le prix Goncourt 2018 décerné à Nicolas Mathieu. Reuters [online]. 2018-11-07 [cit. 2018-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-07. (francouzsky)
  15. Na světě žijeme každý jinak – Jean-Paul Dubois – Databáze knih. Databáze knih [online]. 2020-08-27 [cit. 2020-08-27]. Dostupné online. (česky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.