Colette
Colette, plným jménem Sidonie-Gabrielle Colette[1], literární pseudonymy Willy nebo Colette-Willy (28. ledna 1873 Saint-Sauveur-en-Puisaye, Yonne, Burgundsko, Francie – 3. srpna 1954 Paříž) byla francouzská varietní umělkyně, novinářka a spisovatelka nominovaná v roce 1948 na Nobelovu cenu za literaturu.[2]
Colette | |
---|---|
Rodné jméno | Sindrome-Gabriel Coleta |
Narození | 28. ledna 1873 Saint-Sauveur-en-Puisaye |
Úmrtí | 3. srpna 1954 (ve věku 81 let) Paříž |
Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise (48°51′38″ s. š., 2°23′26″ v. d.) |
Pseudonym | Willy |
Povolání | romanopiskyně, ghostwriter, novinářka, spisovatelka, libretistka, scenáristka, povídkářka, dramatička, prozaička a herečka |
Významná díla | Gigi La Chatte Chéri The Vagabond The House of Claudine … více na Wikidatech |
Ocenění | komandér Řádu čestné legie důstojník Řádu čestné legie velkodůstojník Řádu čestné legie rytíř Řádu čestné legie |
Manžel(ka) | Henry Gauthier-Villars (1893–1906) Henry de Jouvenel (1912–1923) Maurice Goudeket |
Partner(ka) | Mathilde de Morny Bertrand de Jouvenel |
Děti | Colette de Jouvenel |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodila se jako nejmladší z vlastních i nevlastních sester v početné rodině válečného veterána a majitele realit a jeho ženy Sidonie na burgundském venkově. Školu opustila v 16 letech, byla však zároveň vzdělávána doma rodiči, kteří se zajímali o literaturu a vedli bohatou korespondenci. V 16 letech se v Paříži seznámila s třicetiletým literátem Henrym Gauthierem-Villarsem, za kterého se roku 1893 provdala. Napsala sérii převážně sentimentálních románů v "Ich formě", pod pseudonymem Willy. Využila v nich vlastní vzpomínky na dětství i mládí.
Po rozvodu od roku 1906 bydlela u Natalie Clifford Barneyové, věnovala se vystupování ve varieté jako herečka, mim i tanečnice, mimo jiné v Moulin Rouge. Udržovala poměr se ženami a proslula skandály. Po cestě do Itálie roku 1910 vydala autobiografický román Vagabundka, za který obdržela Goncourtovu literární cenu.
Roku 1912 se podruhé provdala, za barona Henryho de Jouvenel des Ursins (*1876), žurnalistu deníku Le Matin, který v 1. světové válce vstoupil do armády a udělal vojenskou a politickou kariéru. Nadále psala romány a pravidelně také fejetony. Roku 1923 podepsala svou knihu poprvé vlastním jménem Colette.
Potřetí se provdala roku 1935 za mladého a bohatého obchodníka s perlami Maurice Goudeketa (*1889), s nímž od roku 1932 ráda cestovala. Od roku 1939 byla vlivem artrózy kloubů nucena zůstat ve svém bytě v Paříži a napsala autobiografický text De ma fenêtre (Z mého okna), který vyšel roku 1943. V letech 1943-1945 ukrývala doma židovského uprchlíka. Roku 1945 byla jmenována členkou Goncourtovy akademie a Francouzské akademie a následně jí byl udělen Řád čestné legie. V letech 1948-1950 Goudeket financoval vydání jejích sebraných spisů včetně 15 románů. Když krátce po oslavě svých osmdesátin zemřela, byl jí jako první ženě ve Francii vypraven státní pohřeb s velkou pompou.
Tvorba
Jejím nejznámějším dílem je novela Gigi (1945), která se stala základem stejnojmenného filmu Vincente Minnelliho Gigi (1958) a stejnojmenného muzikálu Alana Jay Lernera a Fredericka Loeweho.
Výběr z díla
- Claudine à l'école (1900)
- Claudine à Paris (1901)
- Claudine en ménage (1902)
- Claudine s'en va (1903)
- Dialogues de Bêtes (1904)
- La Vagabonde (1910)
- L'Envers du music hall (1913)
- La Paix Chez les Bêtes (1916)
- Dítě a kouzla (1917, libreto pro operu Maurice Ravela)
- Mitsou (1919)
- Chéri (1920)
- La Maison de Claudine (1922)
- Le Blé en herbe (1923)
- La Fin de Chéri (1926)
- La Naissance du Jour (1928)
- Sido (1929)
- Le Pur et L'Impur (1932)
- La Chatte (1933)
- Duo (1934)
- Le Képi (1943)
- Gigi (1945)
- L'Étoile Vesper (1947)
- Le Fanal Bleu (1949)
- Paradis terrestre, s fotografiemi od Izis Bidermanasové (1953)
Ve filmu
V roce 2018 vznikl britsko-americký koprodukční životopisný film o této známé francouzské spisovatelce a umělkyni, s názvem Colette: Příběh vášně. V titulní roli ji ztvárnila britská herečka Keira Knightley.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Colette na anglické Wikipedii.
- Sidonie Gabrielle Colette. www.larousse.fr [online]. [cit. 2016-07-11]. Dostupné online.
- https://www.nobelprize.org/nomination/archive/show_people.php?id=1883
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Colette na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Colette
- Katalog Městské knihovny v Praze
- Katalog vědecké knihovny v Olomouci