Patrick Chamoiseau

Patrick Chamoiseau (* 3. prosince 1953 Fort-de-France) je martinický spisovatel.

Patrick Chamoiseau
Narození	3. prosince 1953 (68 let) Fort-de-France
Povolání	spisovatel a poradce integrace vězňů a probace
Žánr	Créolité
Významná díla	Texaco
Ocenění	Cena Klébera Haedense (1986) Q111434221 (1987) Cena Carbet pro Karibik a celý svět (1990) Goncourtova cena (1992) Cena prince Clause (1999) … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vystudoval v Paříži práva a živil se jako sociální pracovník, v literatuře debutoval v roce 1982 divadelní hrou Manman Dlo contre la fée Carabosse. Jeho tvorbu výrazně ovlivnil Édouard Glissant svými myšlenkami o specifické antilské mentalitě, která je produktem mísení různých kultur i traumat z otrokářské minulosti. V roce 1989 vydal Chamoiseau spolu s Raphaëlem Confiantem a Jeanem Bernabém manifest Éloge de la créolité, v němž vyzvali k ochraně martinického folklórního dědictví. V roce 1990 dostal Chamoiseau Prix Carbet a v roce 1992 byla jeho rodinná sága Texaco odměněna Goncourtovou cenou.[1] Mezinárodní úspěch měla také autobiografická trilogie Une enfance Créole. Je autorem scénářů k filmům Guye Deslaurierse L'Exil du roi Béhanzin, Biguine a Aliker. V roce 2017 vydal esej Bratři uprchlíci, v němž reagoval na odmítavý postoj Evropy vůči imigrantům ze zemí Třetího světa.[2]

Do češtiny byl přeložen román Solibo Ohromný (Atlantis, 1993), který je poctou tradici martinických lidových vypravěčů, magickorealistický příběh Otrok stařec a obří pes (Volvox Globator, 2005) a soubor kreolských pohádek Byl jednou jeden zázrak (Baobab, 2018).

Za svoji tvorbu získal Cenu prince Clause, Prix RFO du livre a Řád umění a literatury.