Abraxas (náboženství)

Někteří vidí původ jména v kopštině 1. století n. l., v níž by mohlo znamenat „svaté slovo“ či „svaté jméno“. Valentinus, nazývaný „nejhlubším učencem gnoze“, vykládal jméno velkého gnostického božstva Abraxas jako složeninu ze slov Ab nebo Af („budiž“) + rax nebo rak („uctíváno“) + sas nebo sax, pův. ze sadži („jméno“). Kurt Rudolph, světově uznávaný odborník na gnózi, však uvádí, že se původně jednalo o „tajemný opis jména židovského boha Jahveho, psaného čtyřmi (hebrejsky: arba = abra) souhláskami (tetragram)."[3]

Oboustranná rytina na drahokamu

Starověký římský amulet s gemou Abraxa

Vyskytuje se:

• během 1. století n. l. se symbol Abraxas hojně vyskytoval ve formě kamenných magických amuletů a pečetí (postava s lidským tělem, kohoutí hlavou a hady místo nohou),
• v gnostickém spise zvaném „Svatá knize velkého neviditelného Ducha“ neboli Evangeliu Egypťanů,
• v egyptských a helénistických magických papyrech,
• ve spise „Požehnaný Eugnóstos“, dalšího textu z Nag Hammádí, který by mohl do určté míry reflektovat Basileidovu kosmologii,
• ve 13. století byl motiv Abraxa používán templáři na jejich pečetích. Zpodobňován byl na nich spolu s latinským nápisem „TEMPLI SECRETUM“, řádovým křížem a řeckými písmeny Ι Α Ω odkazujících ke Kristu. Latinský nápis mohl naznačovat řádové tajemství a užíván pro přísně tajné dokumenty. Jednu takovou pečeť vlastnil francouzský mistr André de Colours.

Naproti demiurgovi, který je nižším bohem a stvořitelem a kterého Basileidés představil ve formě archonta Abraxa, Bůh Otec vysílá na svět Krista v podobě Ježíše, aby mohla být božská podstata člověka vysvobozena. Oproti běžné křesťanské verzi příběhu nebyl Ježíš podle gnostiků ukřižován a místo něj se na kříži octl Šimon z Kyrény. Kristus se vrátil zpět k Bohu Otci.

Abraxas basileidovců v sobě reprezentuje Dobro i Zlo, v jedné entitě uctívané božstvo i obávaný démon. Z této bytosti pak vychází pět prasil: duch, slovo, prozřetelnost, moudrost a moc.

Náčrt gemy, na opačné straně jsou řecky psaná jména „Iao“, „Abrasax“ a „Sabaoth“

Na četných řeckých i římských gemách z pozdního starověku je bytost tohoto jména zobrazována s trupem člověka, hlavou kohouta (symbol fronésis, prozíravosti), nohama v podobě hadů Loga (slova) a Núse (rozumu), držící štít (symbol sofie, moudrosti) a bič (symbol dynamis, síly/potence).

Jméno Abraxas je spojeno s magickou formulí slova abrakadabra.

V novověku byl okultisty zařazován jako démon do grimoárů pojednávajících o čarodějnictví a černé magii. Proto je i dnes někdy mylně spojován se satanismem.

• Abraxas je kouzelné slovo složené z počátečních písmen hebrejského Božího jména^[zdroj?].
• Abraxas v sobě spojuje a harmonicky sjednocuje božské i temné stránky, světlo a tmu, mužský a ženský princip^[zdroj?].
• Slovo abrakadabra je psáno 7 hláskami, přičemž každá symbolizuje jeden den Stvoření, a jsou-li písmena jména čtena řeckým způsobem jako čísla, dávají 365 (tj. počet dní v roce).
• Tento symbol se nachází jak na egyptských magických papyrech (symbol celosti, magické znamení a jako číslo 7)^[zdroj?], tak na starověkých kamenných amuletech.
• Jako bojovník s bičem je znamením moci a jako nositel štítu je znamením opory a bezpečí. Abraxas je nejmocnější znamení pro neutralizaci sil černé magie a proto je od svého vzniku používán jako ochranný a podpůrný amulet. Byl ochranným symbolem, znamením vítězství a štěstí^[zdroj?].
• Ve zvířecí říši byl Abraxas manifestován havranem (věřilo se, že Abraxas se může lidem zjevit v této podobě)^[zdroj?].
• V numerologii s číslem 7 (vládne sedmi planetám, sedmi dnům Stvoření, má 7 písmen)^[zdroj?].
• Mezi planetami znázorňuje Slunce (vládce všech planet, vládce světla, vítěz nad temnotou)^[zdroj?].
• Jako časový úsek znázorňuje celý cyklus. Je symbol celistvosti a jméno boha roku (číselná hodnota jména je 365; a = 1, b = 2, r = 100, x = 60, s = 200)^[zdroj?].