Sabaoth

V křesťanství se termín Sabaoth jako přízvisko Boha vyskytuje v liturgii v hymnu „Sanctus“ (česky „Svatý“). Vyskytuje se např. v latinském či staroslověnském textu, v národních jazycích bývá dnes překládán. Česky většinou „Bůh zástupů“, slovensky „Boh všetkých svetov“, italsky „Dio degli eserciti“ (tj. „Bůh vojsk“).

Jedná se o původně hebrejské slovo צבאות ceva’ot, plurál od slova צבא cava, „vojsko“, „zástup“. V Starém zákoně se vyskytuje často a jeho výklad je různý:

• nebeské zástupy, kterým Bůh vládne. Původně jiné bohy, kteří jsou Izraelskému Bohu podřízeni, později jeho nebeský dvůr.
• nebeská vojska, se kterými Bůh táhne do boje za svůj lid.
• zástupy Izraele (či jeho vojsk), v jejichž čele Bůh stojí a bojuje.

V každém případě se jedná o staré označení Boha buď jako hlavního boha panteonu (označení – stejně jako mnohá jiná – převzaté z okolních náboženství), nebo evokuje představu Boha bojovníka, dosvědčenou na vícero místech Starého zákona.