Arthur Charles Clarke

Sir Arthur Charles Clarke (16. prosince 1917 Minehead, Spojené království19. března 2008 Kolombo, Srí Lanka) byl britský autor science fiction a vynálezce, nejvíce známý svým románem 2001: Vesmírná odysea. Společně s Robertem Heinleinem a Isaacem Asimovem byli nazýváni „Velkou trojkou science fiction“. Byl předním představitelem hard science fiction a technického optimismu. Počátky jeho díla jsou spojovány s obdobím Zlatého věku science fiction.

Arthur Charles Clarke
Arthur C. Clarke
Rodné jménoArthur Charles Clarke
Narození16. prosince 1917
Minehead, Spojené království Spojené království
Úmrtí19. března 2008 (90 let)
Kolombo, Srí Lanka Srí Lanka
Příčina úmrtísrdeční selhání
Místo pohřbeníBorella Kanattha General Cemetery
PseudonymCharles Willis
Povoláníspisovatel
NárodnostAngličané
StátSpojené království Spojené království
Alma materKrálovská kolej v Londýně
Žánrscience fiction
Významná dílaVesmírná odysea,
Setkání s Rámou,
Rajské fontány
OceněníKomandér Řádu britského impéria,
Cena Hugo (4x),
Cena Nebula (3x),
Forry Award
Velmistr sci-fi
Manžel(ka)Marilyn Mayfield (1953–1964)
Podpis
„Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie.“
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

2001: Vesmírná odysea vznikala současně s filmovou verzí režiséra Stanley Kubricka. Byla inspirována jeho povídkou Hlídka (The Sentinel), ale během přípravy scénáře se rozrostla v celý román. Kubrick přišel za Clarkem se žádostí o román, podle kterého bude možné natočit „příslovečně dobrý vědeckofantastický film“. To vyústilo ve skutečně jedinečnou spolupráci v celé historii sci-fi filmů.

Napsal také mnohé jiné knihy včetně Setkání s Rámou (na tu později navázala celá série knih napsaných ve spolupráci s Gentry Leem), tří pokračování Vesmírné odyssey a mnoha příběhů vážných i humorně laděných – například povídka Hvězda o duchovním dilematu jezuitského kněze na archeologické expedici v dalekém vesmíru. Stal se vynálezcem geostacionární telekomunikační družice. S myšlenkou satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze přišel dávno před vypuštěním první družice – už v roce 1945.

Jeho jménem byla pojmenována planetka – „4923 Clarke“ a dinosaurus Serendipaceratops arthurcclarkei objevený v australském Inverlochu. Velkou část života strávil na Srí Lance, kde také přežil tsunami v roce 2004.

Životopis

Narodil se v pobřežním městě Minehead v Somerset v jihozápadní Anglii do farmářské rodiny. V zhruba deseti letech se jeho zálibou stalo sbírání zkamenělin a poté pozorování hvězd. Kvůli svému zájmu o astronomii si postavil vlastní malý teleskop. Dalším jeho výtvorem byl fotofonpřístroj pro přenos zvuku pomocí měnící se intenzity světla. Někdy v této době se mu do ruky dostal časopis Amazing Stories, publikující fantastické povídky. Takovéto americké časopisy se do Anglie dostávaly jako lodní balast. Během studia Huishova gymnázia v Tauntonu začal psát vlastní povídky. V roce 1934 vstoupil do Britské meziplanetární společnosti.

Po gymnáziu si nemohl dovolit pokračovat ve studiu a tak odešel do Londýna, kde pracoval jako účetní revizor na ministerstvu školství. Zároveň se rozhodl stát se profesionálním spisovatelem. Setkal se s Walterem Gillingsem, vydavatelem časopisu Scientification, který mu otiskl dva články v letech 1938 a 1939 (jeden shrnoval soudobé poznatky o Sluneční soustavě, druhý se týkal možností letu raketou na Měsíc).

Během druhé světové války sloužil v britském královském letectvu (RAF) jako instruktor pro práci s radarem.[1] V říjnu 1945 otiskl v časopise Wireless World myšlenku, jak pomocí tří družic zajistit celosvětový příjem televizního signálu. Bohužel pro něj však je v Británii k udělení patentu potřeba dvou fungujících exemplářů vynálezu. Takto mohl jen v roce 1962, kdy se jeho myšlenka uskutečnila, publikovat v časopise článek Jak jsem přišel o miliardu dolarů vynalézáním Telstaru ve volném čase. Díky tomu je dnes známý jako vynálezce principu telekomunikační družice a na jeho počest je geostacionární oběžná dráha někdy nazývána Clarkova. Kromě tohoto vynálezu publikoval za války ještě jiný článek: Raketa a válka budoucnosti o spojení rakety a jaderné hlavice, díky němu získal stipendium k dalšímu studiu.

Roku 1946 se stal předsedou Britské meziplanetární společnosti a pracoval na vývoji automatických přistávacích systémů. V letech 19461948 získal bakalářský titul z fyziky a teoretické i aplikované matematiky na King's College (získal červený diplom). V tomto roce mu John W. Campbell zaplatil 180 dolarů za povídku Rescue Party pro časopis Astounding Science-Fiction. V roce 1948 mu v časopise vyšlo jeho první větší dílo Proti pádu noci, později přepracované jako Město a hvězdy.

Roku 1956 se přestěhoval do Kolomba na Srí Lance (tehdy ještě Cejlon). Tamní prostředí jej inspirovalo k napsání románu Rajské fontány, v němž popisuje ideu vesmírného výtahu.

Na počátku své kariéry se také zajímal o paranormální jevy, což zužitkoval v románu Konec dětství. Již před dlouhou dobou se od všelijakých pseudověd distancoval, vždy však obhajoval výzkum na poli telekineze a podobných jevů. Je také známý ze svých dvou seriálů: Záhady světa Arthura C. Clarka (1981) a Svět tajemných sil Arthura C. Clarka (1984).

Od roku 1988 byl upoután na kolečkové křeslo. V roce 1988 se začalo oficiálně mluvit o udělení rytířského titulu. To bylo pozdrženo během vyšetřování jeho obvinění z pedofilie vzneseného bulvárním časopisem The Sunday Mirror. Clarke byl očištěn od tohoto obvinění v roce 2000. Jeho zdravotní stav v této době mu však neumožnil odcestovat do Londýna a převzít tuto poctu od královny osobně. Slavnostní ceremoniál se tedy uskutečnil za přítomnosti britského vysokého komisaře přímo v Kolombu. Byl čestným předsedou Institutu pro spolupráci ve vesmíru.

V roce 1962 byl za své knihy a články navržen na cenu UNESCO: Kalingovu cenu za popularizaci vědy. Roku 1985 mu byl udělen titul velmistra sci-fi. Roku 1986 založil Cenu A. C. Clarka, která se každoročně uděluje nejlepšímu sci-fi románu vydanému na britské půdě.

Zemřel 19. března 2008 nedlouho po svých 90. narozeninách v Kolombu na Srí Lance, kde žil od roku 1956.[1] V posledních měsících svého života trpěl respiračními problémy.

Dílo

Vesmírná odysea

Obálka časopisu Two Complete Science-Adventure Books z roku 1951 s autorovou povídkou Seeker of the Sphinx (Hledač sfingy).
Obálka časopisu Worlds of Science fiction z roku 1953 s autorovou povídkou Jupiter Five (Jupiter V).
Obálka časopisu Worlds of Science fiction z roku 1958 s autorovou povídkou The Songs of Distant Earth (Zpěvy vzdálené Země).

Ráma

Do série ještě patří knihy Poslové Rámových světů a Noc dvojího úplňku, jejichž autorem je Gentry Lee.

Oko času/Odysea času

  • Oko času, Baronet 2005 (Time's Eye, 2004) – spoluautor Stephen Baxter
  • Sluneční bouře, Baronet 2006 (Sunstorm, 2005) – spoluautor Stephen Baxter
  • Prvorození, Baronet 2008 (Firstborn, 2007) – spoluautor Stephen Baxter

Jiné romány

Sbírky

Konec dětství, Earthlight a další
Záchranná výprava, Anděl strážný, Mez pevnosti, Hlídka, Jupiter V, Útočiště, Sluneční vítr, Setkání s medúzou a Zpěvy vzdálené Země
The City and the Stars, The Deep Range, The Other Side of the Sky
  • An Arthur C. Clarke Omnibus, 1965:
Konec dětství, Prelude to Space a Expedition to Earth
  • Prelude to Mars, 1965:
Prelude to Space, The Sands of Mars
  • The Lion of Comarre & Against the Fall of Night, 1968
  • An Arthur C. Clarke Second Omnibus, 1968:
A Fall of Moondust, Earthlight, The Sands of Mars
  • Of Time and Stars, 1972
  • The Wind from the Sun, 1972
  • The Best of Arthur C. Clarke, 1973
  • Four Great SF Novels, 1978:
Město a hvězdy, The Deep Range, Měsíční prach, Setkání s Rámou
  • More Than One Universe, 1991
  • The Collected Stories of Arthur C. Clarke, 2000

Povídky a novely (výběr)

Nefantastické

  • The Exploration of Space, 1951
  • The Challenge of the Space Ship, 1959
  • Glide Path: To The Heart of Experimental Technology.In WWII!, 1963
  • Man and Space, 1964
  • Ztracené světy 2001, Eminent 2001, ISBN 80-7281-054-5 (Lost Worlds of 2001, 1972)
  • 1984: Spring a Choice of Futures, 1984
  • How the World was One: Beyond the Global Village, 1992
  • By Space Possesses: Essays on the Exploration of Space, 1993
  • Greetings, Carbon-Based Bipeds!: Collected Works 1934–1988, 1999
  • From Narnia to a Space Odyssey: The War of Letters Between Arthur C. Clarke and C.S. Lewis, 2003 – spoluautor C. S. Lewis

Filmová zpracování

Ocenění

Citáty

  • Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie.
  • Jediný způsob, jak se můžeme dostat za hranice možného, je ponořit se do nemožného.
  • Jestli v životě najdete cestu bez překážek, určitě nikam nevede.

Odkazy

Reference

  1. PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 427.

Literatura

  • Neff, O., Olša, J.: Encyklopedie literatury science fiction. AFSF a H&H, Praha 1995. ISBN 80-85390-33-7

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.