9K37 Buk

Raketou tohoto systému[5][6][7][8] odpálenou pravděpodobně z území ovládaného proruskými povstalci[9][10][11] byl během ukrajinské občanské války sestřelen malajsijský civilní Boeing 777 letu MH17.[12] Na místě katastrofy byly, podle vysílání nizozemské televizní stanice RTL, nalezeny střepiny odpovídající úlomkům hlavice rakety „Buk“.[5][8] 18. března 2015 informovala agentura Jane's, specializovaná na oblast vojenství a obranných technologií, že předběžné závěry vyšetřování, uniklé do nizozemských médií, nasvědčují tomu, že stroj byl sestřelen raketou systému Buk-M1-2 ruských ozbrojených sil, pravděpodobně s ruskou obsluhou.[13] 13. října 2015 oznámil Nizozemský bezpečnostní úřad, že let Malaysia Airlines 17 byl sestřelen raketou odpálenou z protiletadlového systému 9K37 Buk.[14][15] Incidentem se také zabývá separátní kriminální vyšetřování.[14] 28. září 2016 bylo mezinárodní vyšetřovací komisí potvrzeno, že raketový systém byl na povstalci držené území převezen z Ruska, na jehož území se po provedení útoku vrátil.[16]

Systém Buk-M1-2 a 9A310M1-2 TELAR na výstavě MAKS 2005

• Ázerbájdžán Ázerbájdžán[17]
• Bělorusko Bělorusko[18]
• Egypt Egypt – Verze Buk-M1 a Buk-M2[19]
• Gruzie Gruzie[20]
• Indie Indie[21]
• Severní Korea Severní Korea[22]
• Čína Čína[23] – Vylepšená varianta jako HQ-16 o námořní system VLS. Společný rusko-čínský projekt na vylepšení námořního 9K37M1-2 system 'Štil' (SA-N-12).
• Rusko Rusko – K roku 2012 více než 350 ks variant 9К37 a 9К317,[24]. Plánována výměna komplexů 9К37 na nové 9К317[25], do roku 2020 by mělo být vyměněno kolem 70% systému.[26][27]
• Sýrie Sýrie[28] 8 komplexů 9К317E Buk-M2E dodáno z Ruska v roce 2011[29] Buk-M2E.[30] + 20 Buk-M1-2[31]
• Ukrajina Ukrajina[32]
• Venezuela Venezuela – Obdržela verzi Buk-M2EK[33] (20 objednaných).[34]