Vícenice

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1278, v tu dobu byl majitelem vesnice Adalhard z Vícenic, roku 1447 byly Vícenice prodány Smilovi z Doubravice, posléze Vícenice patřily Janovi z Pernštejna, který je roku 1538 prodal Jindřichovi z Lomnice. Roku 1609 prodala Kateřina Meziříčská z Lomnice Jaroměřice i s Vícenicemi Zikmundovi z Tiefenbachu, v roce 1615 zakoupil Vícenice s Bohušicemi Štokhornarovi ze Storejnu, tomu byl následně majetek zkonfiskován a Vícenice byly připojeny k jaroměřickému panství.[4]

V roce 1623 získali panství Questenberkové, Jaroměřice jako konfiskát zakoupil od královské komory Gerhard z Questenberka. V roce 1661 se vlády nad panstvím ujal Jan Antonín z Questenberka, ten dokončil renesanční přestavbu zámku včetně divadla. Dalším majitelem z rodu Questenberků se stal Jan Adam z Questenberka, za jeho vlády vyvrcholila barokní přestavba Jaroměřic. V roce 1752 byly Jaroměřice převzaty pod správu Václava Antonína z Kounic-Rietbergu. V roce 1897 byl po vleklém soudním dědickém sporu jaroměřický velkostatek Nejvyšším soudem Rakouska Rudolfu Kristiánu z Vrbna a Bruntálu, jeho majetek pak v roce 1927 zdědila jeho manželka Elvíra.

V roce 1911 nedaleko vesnice spadl meteorit o váze 4 kg.[5] V roce 1901 byla v parku ve vsi postavena dřevěná zvonice, nedaleko ní byl již v roce 1888 postaven kříž. V roce 1931 byla zahájena stavba silnice mezi Vícenicemi a Jakubovem, ta byla dokončena 1933. Roku 1935 byl vysázen sad ve vesnici a také vysazena Švehlova lípa na návsi, roku 1936 byl do parku umístěn památník obětem první světové války.[6] V roce 1942 byl rekvírován zvon z kostela, na konci druhé světové války bylo ve vesnici skladiště granátů a nábojů, v dubnu roku 1945 chtěl Rudolf Stritzko se svojí partyzánskou skupinou přepadnout skladiště a zlikvidovat je. Stanislav Slavík byl určen k tomu, aby skladiště vyhodil do vzduchu, ale při ústupu byl zastřelen a pohřben v Lukově.[7]

V roce 1952 bylo založeno JZD a také byl do vesnice přiveden telefon. Roku 1956 byla v úřadu MNV založena mateřská škola. V roce 1960 byly Vícenice začleněny do obce Dolní Lažany.[8] V roce 1965 byl vybudován rybník za Oklikou, roku 1968 byl přestaven bývalý hostinec na kulturní dům. V roce 1972 byly sloučeny různá JZD do JZD Budoucnost v Moravských Budějovicích. Roku 1976 byl zatrubněn Vícenický potok v obci a roku 1979 byla založena kanalizace ve vsi. V roce 1980 byly Vícenice začleněny pod Moravské Budějovice a roku 1986 byl po vsi rozveden vodovod.[9]

V roce 1992 se obec osamostatnila, roku 1996 bylo rozvedeno telefonní vedení po všech domech vesnice. Mezi lety 1997 a 1998 byla dokončena přestavba budovy obecního úřadu. V roce 1998 bylo také rekonstruováno veřejné osvětlení a elektrické vedení, byl také opraven památník obětem války. V letech 1999 a 2000 byla obec plynofikována.[10]

V roce 1952 bylo ve vsi založeno JZD, roku 1960 bylo sloučeno s JZD v Dolních Lažanech a vzniklo tak JZD Rozkvět ve Vícenicích, to pak bylo roku 1972 sloučeno do JZD Budoucnost v Moravských Budějovicích.[4]

Do roku 1849 patřily Vícenice do jaroměřického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Vícenice pod Dolní Lažany, mezi lety 1961 a 1979 byla obec začleněna opět pod Dolní Lažany a mezi lety 1980 a 1991 byla obec začleněna pod Moravské Budějovice, následně se obec osamostatnila.[11]

• Holý kopec (579,8 m n. m.) – kopec na severozápad od obce. Na jeho jihovýchodním svahu byla v polovině 70. let 20. století vybudována motokrosová trať.[24]
• kříž v parku z roku 1888[6]
• dřevěná zvonička v parku z roku 1901[6]
• památník padlým vojákům v první světové válce v parku z roku 1936[6]

• Vladimír Nekuda (1927–2006), archeolog