Žlutý trikot

Jako první přišel s myšlenkou označit vedoucího jezdce závodu barevně odlišeným trikotem hlavní organizátor Tour de France Henri Desgrange. Žlutou barvu zvolil podle toho, že časopis L'Auto (předchůdce L'Équipe), který závod pořádal, byl tištěn na žlutě zbarveném papíře. Prvním závodníkem, který žlutý trikot (francouzsky Le maillot jaune) oblékl, byl 19. července 1919 Francouz Eugène Christophe.[1] Od roku 1987 je sponzorem žlutého trikotu TdF banka Crédit Lyonnais.

Lídr celkové klasifikace se do žlutého trikotu obléká při slavnostním vyhlášení výsledků každé etapy, v cíli celého závodu v něm objíždí čestné kolo. V roce 2009 měli po čtvrté etapě Lance Armstrong a Fabian Cancellara shodný čas, žlutý trikot byl ponechán Cancellarovi jako vítězi úvodní časovky.[2]

Do roku 2016 obléklo ve 2089 etapách Tour žlutý trikot 283 různých závodníků (nejvíc, 94, z domácí Francie). V ročníku 1958 a 1987 se ve žlutém trikotu vystřídalo rekordních osm cyklistů, naproti tomu Ottavio Bottecchia (1924), Nicolas Frantz (1928) a Romain Maes (1935) byli v čele celkového pořadí od první do poslední etapy.[3]

• Eddy Merckx 96 (1969, 1970, 1971, 1972, 1974, 1975)
• Bernard Hinault 75 (1978, 1979, 1980, 1981, 1982, 1984, 1985, 1986)
• Miguel Indurain 60 (1991, 1992, 1993, 1994, 1995)
• Christopher Froome 58 (2013, 2015, 2016, 2017)
• Jacques Anquetil 50 (1957, 1961, 1962, 1963, 1964)
• Antonin Magne 38 (1931, 1934)
• Nicolas Frantz 37 (1927, 1928, 1929)
• Philippe Thys 37 (1913, 1914, 1920)
• André Leducq 35 (1929, 1930, 1932, 1938)
• Louison Bobet 34 (1948, 1953, 1954, 1955)
• Ottavio Bottecchia 34 (1923, 1924, 1925)
• Fabian Cancellara 29 (2004, 2007, 2009, 2010, 2012, 2015)
• Sylvère Maes 26 (1936, 1937, 1939)
• René Vietto 26 (1939, 1947)
• François Faber 25 (1909, 1910, 1911)

Z účastníků na tomto seznamu se Fabian Cancellara a René Vietto nikdy nestali celkovými vítězi Tour. Naproti tomu Jean Robic (1947), Charly Gaul (1958) a Jan Janssen (1968) vyhráli závod, i když odjeli ve žlutém trikotu pouze dvě etapy.

Patnáct závodníků odstoupilo z Tour v momentě, kdy měli na sobě žlutý trikot, převážně ze zdravotních závodů. V ročníku 2015 se to stalo dvakrát: Fabian Cancellara ve třetí a Tony Martin v šesté etapě utrpěli po hromadném pádu zlomeniny, které jim znemožnily pokračování v závodě.[4]

Roger Walkowiak je jediným vítězem (1956) v historii, který nezískal ani jedno etapové vítězství.

Unikátní^[zdroj?] bilanci má Fausto Coppi (1952): dokázal vyhrát jedinou Tour, které se zúčastnil.

Lance Armstrong nosil žlutý trikot v 83 etapách a vyhrál sedm ročníků, ale v roce 2012 byl usvědčen z užívání dopingu a všechny jeho výsledky byly anulovány.

Žlutý dres jako označení vedoucího jezdce převzaly od Tour de France i další závody:

• Paříž–Nice
• Tour de l'Avenir
• Critérium du Dauphiné (s vodorovným modrým pruhem přes prsa)
• Kolem Německa
• Kolem Rakouska
• Kolem Polska
• Tour de Romandie
• Kolem Baskicka
• Okolo Slovenska[5]
• Závod míru (s modrým oválem nesoucím Picassovu holubici na zádech)