Miguel Indurain

Miguel Indurain Larraya (* 16. července 1964 Villava, Španělsko) je bývalý španělský cyklista.

Miguel Indurain
Rodné jméno	Miguel Induráin Larraya
Narození	16. července 1964 (57 let) Villava-Atarrabia
Povolání	cyklista
Ocenění	Vélo d'Or (1992) Cena knížete asturského za sport (1992) Vélo d'Or (1993) velkokříž Řádu za občanské zásluhy (1995) velkokříž Královského řádu za sportovní zásluhy … více na Wikidatech
Příbuzní	Prudencio Indurain (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Cyklistika na LOH
zlato	LOH 1996	časovka jednotlivců
Mistrovství světa v silniční cyklistice
bronz	MS 1991	silniční závod
stříbro	MS 1993	silniční závod
stříbro	MS 1995	silniční závod
Mistrovství světa v silniční cyklistice
zlato	MS 1995	časovka jednotlivců
Tour de France
vítěz	TdF 1991	Tour de France
vítěz	TdF 1992	Tour de France
vítěz	TdF 1993	Tour de France
vítěz	TdF 1994	Tour de France
vítěz	TdF 1995	Tour de France
Giro d'Italia
vítěz	Giro 1992	Giro d'Italia
vítěz	Giro 1993	Giro d'Italia

Vyhrál Tour de France v letech 1991–1995, čímž se stal prvním cyklistou, který vyhrál pětkrát v řadě; je úřadujícím rekordmanem v počtu vítězství poté, co bylo pro podezření z dopingu anulováno sedm titulů, které získal Lance Armstrong. Je jedním ze sedmi cyklistů v historii, kteří vyhráli Tour de France a Giro d'Italia ve stejném roce, a jediným, který to dokázal dvakrát po sobě.[1] V roce 1994 vytvořil světový rekord v hodinovce, když jako první překonal hranici 53 km.[2] Pro své parametry (188 cm výška, 80 kg váhy) získal přezdívku “Big Mig”.[3]

Pocházel z rodiny zemědělce, s cyklistikou začal až jako desetiletý,[4] už v osmnácti letech se stal amatérským mistrem Španělska. V roce 1984 jel se španělským družstvem Závod míru, skončil na 70. místě.[5] Zúčastnil se olympiády 1984, kde závod nedokončil. Profesionálem se stal v roce 1985. Měl často pověst vynikajícího časovkáře v závodech Grand Tours. Na olympijských hrách v Atlantě 1996 zvítězil v časovce jednotlivců. Nikdy však nevyhrál Vueltu ani závod s hromadným startem na mistrovství světa. Kariéru ukončil na konci roku 1996.

Byl známý svými mimořádnými fyzickými předpoklady: měl kapacitu plic osm litrů (normální člověk okolo šesti litrů) a jeho srdce dokázalo přečerpat padesát litrů krve za minutu (průměr je okolo pětadvaceti).[6] Zároveň však byl handicapován alergií na pyl, která mu způsobila astma.[7]

Je držitelem Ceny knížete asturského, Řádu za sportovní zásluhy a Řádu čestné legie. V roce 1993 vyhrál anketu United Press International o nejlepšího světového sportovce roku. Byl zvolen španělským sportovcem roku 1992 a 1995 a získal cenu Vélo d'Or 1992 a 1993.