Žitenice

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1057 – již tehdy se tu pěstovala vinná réva. V roce 1068 věnoval zdejší zboží Vratislav II. vyšehradské kapitule. Stávala tu tvrz, prvně zmiňovaná v roce 1477. Na konci 16. století ji nahradil renesanční dvoupatrový zámek se dvěma křídly do pravého úhlu, na přelomu 17. a 18. století přestavěný barokně a upravený po požáru v roce 1806. Žitenické panství se pak znovu vrátilo vyšehradskému proboštům a patřilo jim až do 20. století. Do nádvoří vede od návsi kamenná barokní brána, zdobená znakem vyšehradské kapituly z roku 1699. Do roku 2011 sloužil jako pobočka státního oblastního archivu v Litoměřicích. Byl zde uložen mj. jediný exemplář nejstarší mapy Čech, Klaudyánova mapa z roku 1518. Byla cestovní, má opačnou orientaci, jelikož tehdejší cestovatelé neznali světové strany a řídili se pouze slunečními hodinami. Ze Žitenic pochází nejstarší dochovaná gruntovní kniha.

Objekt zámku byl využíván od 50. let 20. století Státním statkem Žitenice, a proto je dnes ve velice špatném stavu. Hospodářské budovy u zámku ze druhé poloviny 17. století jsou dnes již ve zříceninách. V sousedství zámku se na okraji návsi nalézá kostel svatých Petra a Pavla, původně románský s raně gotickou věží z doby kolem roku 1300, v dnešní podobě raně barokní z doby kolem roku 1650. V roce 2005 proběhla na kostele rekonstrukce věže. V roce 1654 v barokní faře čp. 29 nad kostelem působil v letech 1787–1829 jako kněz kartograf a meteorolog dr. František Kreibich (pamětní deska). Již v roce 1791 založil v obci zemský školní dozorce, vyšehradský probošt a pozdější litoměřický biskup Ferdinand Kindermann industriální školu pro rukodělnou výrobu, jednu z nejstarších v Česku, a zvelebil i místní ovocnářství. Žitenice dodnes zdobí ještě několik srubových i brázděných lidových staveb z 18. a 19. století a také zděné domy s empírovými prvky z první poloviny 19. stol. Na zalesněném návrší nad severozápadním okrajem vsi stojí bývalá barokní loretánská kaple na Viničném vrchu z roku 1785, později upravená na vyhlídkový gloriet s dvěma arkádami v roce 1908 na lurdskou kapli s umělou jeskyní. Na návsi, u kostela i na jiných místech ve vsi a okolí je několik barokních soch a sousoší většinou z 18. století.

Žitenice leží na jižním úpatí CHKO České středohoří severovýchodně od města Litoměřice v nadmořské výšce od 195 do 315 metrů. Součástí Žitenic jsou Pohořany a Skalice. Díky teplému podnebí se tu daří ovocným stromům a také vinné révě, oblast je známa jako místo ovocnářství a to i díky tomu, že 2 km jižně od Žitenic se koná výstava Zahrada Čech.

Žitenice bývají označovány za nejteplejší místo v Čechách.[3] Průměrná roční teplota vzduchu zde je 9,42 °C.[4] Průměrná teplota za rok 2018 byla 11,1 °C.[5]

Po odsunu německého obyvatelstva ovocnářství v Žitenicích upadlo. Ovocné sady byly postupně vytahány a rozorány. Místo sadů vznikla pole, ale kvůli svažitému terénu a sesuvu půdy, který byl způsoben vytrháním kořenů ovocných stromů, byla pole za pár let opuštěna.^[zdroj?!] Jako vzpomínka na zlaté ovocnářské časy je jen třešňový sad pod Křížovou horou.

Žitenice jsou díky vybudovaným inženýrským sítím a nevelké vzdálenosti města Litoměřice vyhledávanou lokalitou pro stavbu rodinných domů. Další domy byly postaveny mezi Žitenicemi a Pohořany. Celá lokalita se nachází v CHKO České středohoří, a tak je výstavba dalších domů regulována.

Spojení z Litoměřic je zajišťováno autobusovou dopravou, která má v obci tři zastávky. Obec nedisponuje železnicí, nejbližší stanicí železnice je v Litoměřicích nebo v Ploskovicích.

Každoročně se v obci koná Výstava drobného zvířectva a na ranči jezdecké závody. Žitenice mají vlastní fotbalové hřiště, na kterém hrají místní odchovanci svá mistrovská utkání. Žitenicemi vede cyklotrasa číslo 3066 vedoucí z Litoměřic z Dolního nádraží až do Velkého Března. Od roku 2005 je zde také možnost jít si zahrát paintball.

Ve vesnici se nachází řada kulturních památek, mezi které patří:

• kostel svatého Petra a Pavla, u kterého v letech 1667 až 1782 působili bartolomité,
• žitenický zámek, jehož podoba je výsledkem barokní přestavby starší tvrze a úprav po požáru v roce 1806,[8]
• sousoší svatého Donáta, svatého Karla Boromejského a svatého Vavřince,
• kaplička na návsi,
• socha svatého Václava,
• loretánská kaple ze druhé poloviny 17. století přestavěná na gloriet.

Mezi Litoměřicemi a Žitenicemi se nachází vrch Sovice (271 m) s výrazným skaliskem zvaným Kočka, protože při pohledu na něj sedící kočku skutečně připomíná. Její tvar vznikl postupným odlamováním při těžbě kamene.

Na Křížovém vrchu je z vrcholové vyhlídky při dobré viditelnosti možno vidět všechny vrcholy a zajímavá místa (i Žitenice) v okolí, jako například Sedlo, Hazmburk, Říp, dominantu Litoměřic Radobýl se sousedním vrchem Bídnice, dále bychom jistě mohli spatřit i nejvyšší horu Českého středohoří Milešovku nebo Lovoš u Lovosic. Na jižním svahu tohoto vrcholu lze nalézt část sjezdové trati pro horská kola, kterou zde budují místní nadšenci.

• Jaroslav Macek, archivář, historik, kancléř biskupství

• Žitenice
• Pohořany
• Skalice

• 
• 
  kostel svatého Petra a Pavla
• 
  čedičový skalní útvar Kočka
• 
  hřbitov
• 
  Celkový pohled na Žitenice, Křížový a Liščí vrch od Litoměřic

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žitenice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Žitenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Žitenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)