Pohořany (Žitenice)
Pohořany (něm. Pohorschan), jsou vesnice, která je dnes místní částí obce Žitenice v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Leží na jižních svazích Českého středohoří. Od severu chráněná zalesněnými masivy Křížové hory (590 m n. m.) a Liščína (437 m n. m.). Na jihu s výhledem na nedaleké Litoměřice a polabí s posvátnou horou Říp.
Pohořany | |
---|---|
Pohořany | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Žitenice |
Okres | Litoměřice |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°33′39″ s. š., 14°10′11″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 434 (2011)[1] |
Katastrální území | Pohořany (6.7435 km²) |
Nadmořská výška | 310 m n. m. |
PSČ | 411 41 |
Počet domů | 135 (2011)[1] |
Pohořany | |
Další údaje | |
Kód části obce | 124834 |
Kód k. ú. | 724831 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemné zmínky o vesnici ležící 310 m n. m. pocházejí z roku 1302, kdy patřily litoměřické kapitule. Od 15. století pak pánům z Roupova. Po bitvě na Bílé hoře 1620 je získala vyšehradská kapitula. Kolem roku 1830 připadla větší část vsi ploskovickému panství. V tomto roce patřilo ze 76 domů a 411 obyvatel vsi jen 18 domů a 98 lidí do Žitenic. V části ploskovického panství byl mlýn, v žitenickém pak hostinec, neboť podle uzavřených smluvních vztahů nesměla nikdy ploskovická vrchnost provozovat ve své části hostinec. Nejvíce obyvatel zde žilo v roce 1900 převážně německé národnosti. Po druhé světové válce došlo k odsunu těchto obyvatel a po příchodu obyvatel z vnitrozemí se stav s mírnými výkyvy držel až do 90. let 20. století mírně nad třemi sty obyvateli.
Obyvatelstvo
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 405 | 477 | 466 | 463 | 490 | 443 | 419 | 316 | 361 | 349 | 336 | 317 | 354 | 424 |
Domy | 77 | 85 | 88 | 88 | 92 | 95 | 97 | 85 | 82 | 83 | 84 | 104 | 111 | 135 |
Současnost
Ve vesnici přibývá rodinných domů, které dnes již zástavbou splývají se Žitenicemi. Zástavba je protažená podél průjezdné silnice vedoucí ze Žitenic do Ploskovic. Hodnotnější architekturu reprezentují pozdně empírová kaple sv. Floriána z roku 1842, obnovená v roce 1935. Nedaleko ní stojí pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého a několik lidových staveb s dochovanými dřevěnými konstrukcemi. Ve vesnici také probíhá rekreačně zahrádkářská činnost. Obyvatelé ve dnech pracovního volna tráví svůj čas chalupařením a prací v sadech, na teplých jižních svazích se pěstuje hlavně meruňky.
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 392, 393.
- Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 302.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pohořany na Wikimedia Commons