Železniční trať Václavice–Starkoč

Železniční trať Václavice–Starkoč je jednokolejná neelektrizovaná železniční trať, součást celostátní dráhy, sloužící jako spojka dvou dalších hlavních tratí – z Jaroměře do Trutnova a z Týniště nad Orlicí do Broumova.

Václavice–Starkoč

Pohled na staniční budovu ve Václavicích
StátČesko Česko
Čísločást trati 027, dříve trať 033
Technické informace
Délka3 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Napájecí soustavaneelektrizovaná trať
Maximální sklon
Počet kolejí1
Maximální rychlost65 - 70 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
2,7 Starkoč
Trať z Jaroměře do Trutnova
Trať z Týniště nad Orlicí do Broumova
0,0 Václavice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Vlak z Václavic tvořený jednotkou 814 ve stanici Starkoč.
Osobní vlak ve Starkoči tvořený motorovým vozem 854 s přípojným vozem.

List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 14. září 1872 udělil společnosti c. k. priv. Rakouské železnice státní právo ke stavbě a užívání lokomotivní železnice z Chocně do Neusorge (Halbštadt) s drahami připojovacími na Broumov a z Wenzelsbergu (Václavic) na některé příhodné místo jihosevero-německé železnice spojovací. Společnost zavazuje se, že povolenou železnici počne v šesti měsících ode dne povolení počítajíc stavěti, že celou železnici ve třech dalších létech postaví a veřejnou jízdu po ní zavede.[1]

Trať postavila Rakouská společnost státní dráhy v roce 1876[2] jako spojku od své trati vedoucí z Chocně k pruským hranicím k souběžně vedoucí trati Jihoseveroněmecké spojovací dráhy. Před výstavbou bylo uvažováno i o tom, že by trať místo ze Starkoče odbočovala v České Skalici a vedla by do Vysokova – což prosazovala Jihoseveroněmecká spojovací dráha, ale nakonec byla vystavěna v současné trase, kterou prosazovala Společnost státní dráhy.[3] Z dnešního pohledu se takové trasování jeví jako nevýhodné, jelikož při jízdě od Hradce Králové do Náchoda je nutno, aby vlak dvakrát měnil směr (konal úvrať). Tehdejší podnikatelé však měli jiné záměry.

Od roku 1908 se provozovatelem dopravy staly státní kkStB a roku 1909 byla vlastní trať zestátněna spolu s celou Společností státní dráhy. Od té doby je ve vlastnictví státních organizací.[2] Za 1. světové války byla osobní doprava podobně jako na ostatních tratích silně zredukována. Po válce tu jezdily tři páry osobních vlaků.[4] Od roku 1930 byly na osobní vlaky nasazeny motorové vozy.[5]

Za války zde jezdil rychlík z Prahy do Meziměstí. Rychlíky se na trať vrátily v letech 20032005, kdy tudy jezdily spoje z Prahy do Meziměstí, jeden měl svou počáteční stanici dokonce v Chebu.[6] Rychlíky do Prahy jezdily také v od GVD 2016/17 do 2018/19. Od GVD 2019/20 ale opět nejezdí.

Co vypovídají staré jízdní řády

Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
rok provozovaná trať počet vlaků
190013 Václavice – Starkoč5 Sm
1921 léto13 Václavice – Starkoč5 Sm
1928/29 zima161 Václavice – Starkoč5 N
1937/38 zima129 Václavice – Starkoč12 N
1944/45502b Václavice – Starkoč1 R + 9 Os
1945/463d Václavice – Starkoč9 N
1959/603d Václavice – Starkoč16 N
1988/89033 Václavice – Starkoč19 N
2002/03033 Starkoč – Náchod1 R + 11 Os
2012/2013033 Starkoč – Náchod10 Sp + 22 Os
2016/2017 033 Starkoč – Náchod 2 R + 29 Sp + 6 Os
Vysvětlivky

Sm – smíšený vlak, N – nákladní vlak s přepravou osob, R – rychlík, Sp – spěšný vlak, Os – osobní vlak

Provoz

V současnosti (2017) je na trati provozována osobní doprava v intervalu přibližně 1 a čtvrt hodiny. Osobní vlaky jezdí obvykle ze Starkoče do Broumova, spěšné vlaky pak ze Starkoče do Broumova nebo ze Starkoče do Náchoda či ze Starkoče do Meziměstí, rychlíky zase jezdí z Prahy hl.n. do Meziměstí. Na rychlíky jsou nasazované motorové lokomotivy 750.7, na spěšné vlaky jsou nasazované motorové jednotky 814 a na osobní vlaky jsou nasazované motorové jednotky 814, motorové vozy 854 a motorové vozy 810.

Budoucnost

V rámci koncepce železniční dopravy v Královéhradeckém kraji se do budoucna uvažuje o nahrazení této tratě novou spojkou pro přímou jízdu z Hradce Králové do Náchoda. Trať má být elektrizovaná a má vést tunelem pod obcí Vysokov. Má tedy vést obdobnou trasou, jak byla navrhována už v 19. století.[7]

Související články

Reference

  1. List povolení č.144/1872 Sb. ze dne 14. září 1872
  2. Historie tratí; elektronická databáze; Sekera, P.
  3. SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. Kapitola Železnice soukromá, s. 105. (Čeština)
  4. Jízdní řád tratě Starkoč - Václavice - Náchod v roce 1918
  5. Historie; vlakynachod.cz. www.vlakynachod.cz [online]. [cit. 2010-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-19.
  6. jízdní řády ČD 2003/4, 2004/5
  7. Možnosti železnice v kraji lze významně zlepšit; tisková zpráva OREDO; r. 2004[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.