Žehušice (zámek)

Původním panským sídlem v Žehušicích bývala stará tvrz (čp. 18), která se částečně dochovala v areálu hospodářského dvora.[2] Když v roce 1661 žehušické panství koupil Michael Osvald Thun-Hohenstein, nevyhovovala už nárokům nového majitele, který proto na východním okraji vesnice založil nový zámek.[3] Autorem jeho plánů pravděpodobně byl stavitel Francesco Caratti.[3][4] Podle letopočtu nad portálem v hlavním průčelí byl zámek dokončen roku 1679 a rodu Thun-Hohensteinů patřil až do roku 1913.[3]

Původně barokní zámek si udržel svou podobu až do začátku devatenáctého století.[3] V roce 1810 se správy panství ujal Josef Matyáš Thun-Hohenstein, který nechal celý zámecký areál upravit v klasicistním slohu (bývá uváděn také empír[5][6]).[4] Autorem projektu přestavby mohl být stavitel František Pavíček.[5] Dokončení úprav dokládá, spolu se jménem investora, letopočet 1826 uvedený ve štítu rizalitu. Při úpravách byla postavena také mohutná klasicistní brána.[4] Po obou jejích stranách stojí na západní straně areálu budovy určené původně k ubytování služebnictva. Silnice II/338 je odděluje od jízdárny a hospodářského dvora se starou tvrzí.[7]

Zámek původně obklopovala francouzská zahrada, ale za Josefa Osvalda Thun-Hohensteina začala její proměna na anglický park s rozlohou 25 hektarů. Na něj navazuje přibližně desetkrát rozsáhlejší Žehušická obora určená k chovu bílých jelenů, které okolo roku 1830 dostal Josef Matyáš Thun od Josefa Leopolda Kinského. Bílí jeleni byli do Čech dovezeni okolo roku 1780, ale málokdy odolali místním životním podmínkám. U Žehušic se jim však dařilo.[3]

Ve druhé polovině dvacátého století zámek sloužil školským účelům. V šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století probíhaly opravy štukové výzdoby interiérů.[3]

Hlavní zámecká budova má půdorys písmene H. Hlavní střední trakt je dvoupatrový, zatímco boční křídla jsou jednopatrová. Uvnitř hlavního křídla bývala v přízemí vstupní hala a nad ní v patře velký sál, který svou výškou prostupuje dvěma patry. Hlavní průčelí je orientováno k západu, kde se nachází dvoupatrový rizalit s tympanonem a vstupním portálem. Fasády severního a jižního průčelí si uchovaly raně barokní charakter, zatímco na východní a západní straně jsou empírová. Barokního původu je také vnitřní štuková výzdoba.[8]

K památkově chráněnému areálu patří také stará tvrz, brána s pavilony a přilehlým čestným dvorem, jízdárna, stáj s obytným patrem, hospodářské křídlo s kotelnou, úřednická budova, domek zahradníka, věžová stavba nad náhonem, pivovar se sladovnou, sýpka, zřícenina hospodářské budovy v parku a ohradní zeď.[5]