Švut Rachel

Nachází se v nadmořské výšce cca 750 metrů v centrální hornaté části Samařska. Je stavebně téměř propojena se sousední obcí Šilo, jejíž formální součástí stále je, třebaže je fakticky nezávislá a má i samostatné zastoupení v Oblastní radě Mate Binjamin. Švut Rachel leží cca 32 kilometrů severoseverovýchodně od historického jádra Jeruzalému, cca 20 kilometrů severovýchodně od Ramalláhu a cca 50 kilometrů východně od centra Tel Avivu.

Vesnice je na dopravní síť Západního břehu Jordánu napojena jednak pomocí dálnice číslo 60, která probíhá v severojížním směru napříc prakticky celým Samařskem, jednak pomocí spojky vybíhající k východu, kde ústí na lokální silnici číslo 458 (takzvaná Alonova silnice), která vede k dalším izraelským sídlům podél východního okraje hornatiny Samařska (například Kochav ha-Šachar).

Švut Rachel leží v hustě osídlené části centrálního Samařska, kde jsou palestinské i židovské obce vzájemně promíseny. Spolu se sousední izraelskou osadou Šilo tvoří Švut Rachel jeden urbanistický celek a spolu s dalšími okolními židovskými osadami jde o blok Guš Šilo. Nejbližšími palestinskými vesnicemi je Qaryut (necelé 2 kilometry severozápadním směrem).

Švut Rachel vznikla na území, které v roce 1967 dobyla izraelská armáda. V listopadu 1991, během první intifády byla při palestinském teroristickém útoku zabita obyvatelka osady Šilo Rachel Druková. V den jejího pohřbu pak skupina obyvatel z Šila založila východně od stávající obce novou osadu, nazvanou na počest zavražděné Švut Rachel.[2]

V obci je k dispozici předškolní péče o děti. Základní školství je zajištěno v okolních izraelských vesnicích. Dále zde funguje veřejná knihovna.[3] V Švut Rachel funguje provizorní synagoga, tvořená čtyřmi propojenými karavany, které jsou zevnitř vyzdobeny. Obec už mezitím zahájila projektování nové synagogy s odhadovanými náklady 250 000 dolarů, která by měla mít oddělení pro aškenázské i sefardské Židy.[2]

Stejně jako Švut Rachel původně vznikla jako satelitní odnož obce Šilo, tak i nynější Švut Rachel se postupně obklopuje izolovanými skupinami domů (tzv. outposty), které se postupně formují v samostatné obce. Jsou to následující osady: Achija (hebrejsky אֲחִיָּה, anglicky Ahijah), Eš Kodeš (hebrejsky אש קודש‎, anglicky Esh Kodesh), Adej Ad (hebrejsky עדי עד, anglicky Adei Ad), Kida (hebrejsky קידה, anglicky Keida)[3] a Habajit ha-Adom (hebrejsky הבית האדום, anglicky Habayit Ha'adom).[4]

• Achija, doslova „Bratr či Přítel Hospodina“ (též jméno biblické postavy Achijáše Šíloského), byla založena v červnu 1997. Leží cca 1,5 kilometru severovýchodně od Švut Rachel. Internetové stránky obce zde uvádějí 14 rodin, v roce 2009 zde žilo už 22 rodin. V osadě funguje provizorní synagoga.[5] Zpráva organizace Mír nyní z roku 2007 tu uvádí 48 trvale bydlících obyvatel.[4]

• Eš Kodeš, doslova „Svatý oheň“, byla založena v roce 1999. Podle jiného zdroje[4] v prosinci 2000. Leží ještě o něco dál od vlastní Švut Rachel směrem k severovýchodu. Původně nazývaná Giv'at Chet (גבעה ח) podle tvaru zdejšího kopce.[6] Zpráva organizace Mír nyní z roku 2007 tu uvádí 36 trvale bydlících obyvatel.[4]

• Adej Ad, doslova „Věčně“, podle biblického citátu z Knihy Izajáš 26,4 - „Doufejte v Hospodina věčně“[7], byla založena v prosinci 1998. Je situována necelé 3 kilometry jihovýchodně od Švut Rachel, poblíž silnice číslo 458. Internetové stránky osady zde uvádějí 13 rodin. Obyvatelé se zabývají organickým zemědělstvím.[8] Zpráva organizace Mír nyní z roku 2007 tu uvádí už 80 trvale bydlících obyvatel.[4]

• Kida, doslova „Poklona“, byla založena 24. června 2003. Leží poblíž silnice číslo 458. V osadě je synagoga. Uvádí se tu 20 trvale žijících rodin.[9] Zpráva organizace Mír nyní z roku 2007 tu uvádí 48 trvale bydlících obyvatel.[4]

• Habajit ha-Adom, doslova „Červený dům“, byla založena v červnu 2002. Leží východně od Švut Rachel, při cestě napojující osadu na silnici číslo 458. Podle zprávy organizace Mír nyní v této skupině domů žilo v roce 2007 dvanáct lidí.[4]

Počátkem 21. století nebyla Švut Rachel a okolní skupiny zástavby zahrnuty do Izraelské bezpečnostní bariéry, která do svých hranic pojala jen kompaktní bloky izraelských osad, zejména poblíž Zelené linie.[10] Budoucí existence osady závisí na podmínkách případné mírové smlouvy s Palestinci.

Obyvatelstvo Švut Rachel je v databázi rady Ješa popisováno jako nábožensky založené. Obec je formálně a i z hlediska statistických šetření stále považována za součást osady Šilo. Přesný přehled demografického vývoje proto není k dispozici. Portál rady Ješa zde uvádí 340 obyvatel.[1]