Achija

Nachází se v nadmořské výšce cca 840 metrů na východním okraji centrálního hornatého hřbetu Samařska. Leží cca 32 kilometrů severoseverovýchodně od historického jádra Jeruzalému, cca 21 kilometrů severovýchodně od Ramalláhu a cca 52 kilometrů východně od centra Tel Avivu.

Vesnice je na dopravní síť Západního břehu Jordánu napojena pomocí místní komunikace, která vede k jihu a pak ústí do další místní silnice, která směřuje západním směrem k mateřské osadě Šilo a na východ směrem k silnici číslo 458 (takzvaná Alonova silnice).

Achija leží v hustě osídlené části centrálního Samařska, kde jsou palestinské i židovské obce vzájemně promíseny. V této lokalitě vzniklo od konce 20. století několik menších židovských osad, které vytvářejí souvislý blok rozptýlené zástavby o ploše mnoha kilometrů čtverečních.

Jméno osady znamená doslova „Bratr či Přítel Hospodina“. Odkazuje taky na jméno biblické postavy Achijáše Šíloského.

Osada byla založena v měsící tamuz židovského roku 5757 (červen 1997). Tehdy šlo o jeden mobilní dům. Aktuální webové stránky uvádějí, že v osadě již kromě mobilních obytných domů vyrostlo také pět prvních zděných domů. Obyvatelé vyznávaji náboženský sionismus. Vesnice leží v hornaté krajině, obyvatelé rozvíjejí zemědělskou výrobu. Působí zde lis na olivy a vinařství. Většina veřejných služeb se nachází v mateřských osadách Šilo a Švut Rachel. V Achija funguje synagoga, mikve, návštěvnické centrum a je tu postaráno o předškolní péči o děti.[1]

Zpráva organizace Mír nyní z roku 2007 uvádí, že 18,5 % plochy osady stojí na pozemcích v soukromém vlastnictví Palestinců.[2]

Přesně údaje o počtu obyvatel nejsou k dispozici, protože nejde o oficiálně samostatnou obec, byť fakticky má Achija samostatné členství v Oblastní radě Mate Binjamin. Roku 2007 je tu uváděno 48 trvale bydlících obyvatel.[2] Internetový portál Oblastní rady Mate Binjamin zde eviduje už 30 rodin.[1]